Dnešní setkání na louce bylo opravdu zkouškou odvahy. A to jak odvahy pejsků, tak páníčků. Naše chudinky nebohé většinou hladkosrsté dnes předvedly všechny druhy kulhání hrbení, které měly znamenat jediné: "strašná zima na nožičky, chci do tepla.. .a to hned :-D". První ráno byla Estellka a Eddie. Když přijel Hooch utíkal za nimi a strašně se spolu všichni vítali. Užívali si společného běhání, než přijeli na louku ostatní pejskové. Estellka si potom odvedla páníčka na soukromou procházku a Eddieho nechala na pospas smečce. Nebo spíš smečku Eddiemu. Naše nejmenší Tarinka a Kačenka přijely vybavené pěknými kabátky. Ale nožičky žádný kabátek neochrání a Kačenka hned zastávkovala a nechtěla v tom ledovém sněhu chodit. Paničku tím totálně vyděsila a báječně ji zmanipulovala, takže zbytek procházky panička nosila Kačenku pěkně pod vlastní bundou v hrsti. Tarinka byla mnohem větší hrdinka a lítala s Kevčou, Hoochem a Eddiem. Ale lotřík Eddie jí lovil za kabátek a jal se s ní pěkně smýkat. Ovšem panička Štěpánka výborně zakročila a Eddie kupodivu poslechne i na dálku a hned vyplivává psí oběť a jde si hrát jinam. Nejlépe za Kevinkou, to je super kámoška a umí bááječně tahat za pysky a okusovat černobílý klabáček s nadějí, že to je výchovné :-D. Iva s Romanem dnes holky dlouho v té extrémní zimě (bylo regulerních -13st.) netrápili a jeli brzy, s mezipřistáním pro nové postrojky, domů. Teprve potom přijela opožděná panička Bára s jezevčicí Máňou. Máňa se dnes na pejsky očividně těšila. Byla celá veselá, ale neměla moc času si užívat. Všichni byli hrozně zmrzlí a tak nikdo dlouho nevydržel. Estellka mezitím dovláčela páníčka k autu, aby jí honem zatopil, Kevinka pomalu ale jistě odmítala běhat, zvedala nožičky a hrbila zádíčka pod tíhou zimy. Nepomohlo jí ani, když jí Estellka půjčila žlutý kabátek. Takže celá nadšená využila příležitosti a hupla k páníčkovi do auta hned, když šel odvézt domů Hoocha. Celkem odolný byl Eddie, hřeje ho mládí a energie. Takže se ještě stačil potkat s Wilsonem a Goddiss, kteří přijeli na 10. hodinu a s Kačenkou, která také přijela takhle pozdě. Poslední dojela DCinka, Kessynka a Betynka. Holky se bohužel nesnesou. Tentokrát se nám sešla opravdu nesnášenlivá parta. Takže na prochajdu vyrazila Kesska s Wilsonem a Kačka s Betynkou. Ostatní jsme pracovali na vodítkách. Kupodivu dobře spolupracovaly Goddiss a DC. Ne že by se kamarádily, ale bez problémů vedle sebe chodily na vodítkách a nprojevovaly se vůbec agresivně. Dnes ale všechny trápila zima do té míry, že jsme museli vzít cvičení hopem. Wilson se třásl a nadzvedával nožičky, až to vypadalo, že ho budeme muset do auta nést. Goddis se klepala a hrbila .. takže prostě museli do tepla. Krom toho já jsem měla tak zmrzlé ruce, že jsem neudržela žádné vodítko a tak zmrzlou pusu, že jsem nemohla už ani vydáávat rozkazy :-D. Nakonec poslední proběhnutí využila Betynka, když šla doprovodit Kačku domů. Kesska ještě zapracovala, když přijel Rexík z růžové. Snažili jsme se Rexovi dávat odměny vždy včas, když koukal na Kessynku a neštěkal a nebo když se otočil k páníčkovi. Ale zima byla překážkou i teď. Zmrzlýma rukama se nedařilo včas vyprostit piškot s mikrotenového sáčku, takže celá metoda doost pokulhávala. Příště je potřeba vzít piškoty nejlépe už napůlené nebo načtvrcené a dát je rovnou do kapsy nebo do pamlskovníku. Protože okamžik, kdy Rexík dostane odměnu, je v tomto případě ten nejdůležitější údaj, který mu předáváme.
01.26.zkouška.odvahy
