Původně jsem plánovala, že dnes -2.11. zavzpomínáme i na louce na naše zesnulé. Na naše dvounohé nebo čtyřnohé přátele, kteří nám už odešli za duhový most. Ale na louce je vždycky všechno trochu jinak. Bylo tam takové hemžení a tak fajná atmosféra, že jsme na smutný svátek ani nevzpomněli. Užívali jsme si milé pejsky, krotili jsme zlozvyky, prohlubovali správné chování. A !!! učili jsme pejsky uvyknout na takové překvapení, jako je cyklista, skatebordista a pouštění draků. Všechno to byla legrace. Bezvadného krásného draka nám zajistil Milan - páníček Rexíka. Kolo a skatebord přivezl (a provozoval) Filip - páníček Carlose. Cyklista pejsky nepřekvapil. Nenašel se žádný, který by chtěl kolo honit. Tak jsme přešli k asfaltce a tam se Filip pokusil trochu rozpohybovat rachotící skatebord. Ale ani ten většinu pejsků nepřekvapil. Paradoxně jediný, kdo měl problém, byl Carlos. Umocněno tím, že rachotící prkno unáší vlastního páníčka, se rozhodl páníčka zastavit a použil na to Filipův ukazovák :-D. To byla příležitost si ukázat, jak se v takové situaci chovat. Stačila krátká ukázka a Carlos se uklidnil a už začínal chápat, že o nic nejde. Ale tím spíš, že páníci plánují Carloska do budoucna brát s kolem, bylo by vhodné s ním ještě párkrát potrénovat. Pouštění draka byla jiná sranda :-)... to zaujalo jak páníčky tak pejsky prakticky všechny. Ale i tentokrát naprosto v dobrém. Pejskowe koukali, jakoby viděli marťana. (Jediná Betynka se ohromným barevným létajícím předmětem nemohla srovnat a štěkala.... a štěká asi dodnes :-D). Páníci si užili jakoby se vrátili do dětských let :-D. Milan s sebou krom draka přivezl i vlastnoručně vyrobené funkční modely letadel, ale kvůli mlze jsme je bohužel neviděli vzlétnout. Takže se snad máme na co těšit někdy příště.
Hooch si užil svoji skoro hodinku běháním s malýma holkama. Chvíli si zaběhal pro míček s DCinkou a potom šup domů. DCinka byla na louce tak brzy, že jsme ji ráno ani nezahlédli, jak odchází na procházku s Montíkem. Obešli si parádní okruh a teprve potom se přidali k ostatním pejskům. Kačenka a Tarinka v červených bundičkách využili bezvadnou partu a zalítaly si s Boninkou a Míšou. Kačenku nikdo nezlobil a Tarča si prý užívala vyloženě plnými hrstmi (tlapkami). Boninka se nám jenom jednou vrátila do skupinky k autům, ale nikdo tam o ni nejevil zájem, cítila se tam opuštěná, takže jakmile zaslechla volání paničky, krásně se k ní vrátila. Míša se pro změnu nechtěl k autům přiblížit vůbec, protože mu v tom brání jeho fobie z jízdy. Ale po chvíli pochopil, že blízkost aut neznamená cestu domů, uvolnil se a byl mezi ostatními vítán a rád. Je to moc hodný a jemný pejsek. Ihned se mu zalíbil Monty, který mu očividně připomínal Maxíka. Víc toho dnes nacvičila Kevinka, která ukazovala začátečníkům, jak ji baví pozitivní posilování. Nový povel "ťuk" (nose touch) si vyzkoušela Magginka a Jackynka. Páníci se budou za domácí úkol učit, jak včas "kliknout" nebo použít náhradní slovíčko. Trénujte doma s míčkem, reklamou v televizi, s přítelem... (čerpejte vědomosti v knize Klikrtrénink pro vašeho psa). Podívejte se na bezvadné instruktážní video v naší teorii. To platí i pro další pejsky, kteří třeba dnes pozitivní posilování necvičili. Třeba pro Barunku by bylo jako dělané. A tento způsob výcviku má jednu nespornou výhodu: dá se u toho sedět doma a celá práce je na pejskovi. Takže ve výsledku je pes unavený a vycvičený, páníček odpočinutý :-D. Pro dnešek byl vrchol Baruščiny výchovy, že občas přiběhla na přivolání a sedala. Zatím je to dostačující, s ostatními pejsky vychází bez problémů. Je to šikulka. To Magginka už se musí trochu hlídat, aby pejsky netrápila, Jackynka se musí hlídat víc, aby pejsky nebaštila (nebo aby některý nezbaštil ji). Další přijela Betynka. S ostatními pejsky byla vpohodě, ale dnes se trošku nudila a hrabala díry, nic jiného ji nezajímalo. Tedy do chvíle, než přijel Milan (už ten byl pro ni hrůzostrašný) a vytáhl inkriminovaného draka. Tehdy se Betka rozštěkala a už nepřestala :-D. Taky přijel Rexík, ten se nebál ničeho a nikoho. Je to pašák. Není uplně nejposlušnější. Jeho panička taky není žádná cvičitelka, ale opravdová milovnice pejsků. A Rex se jí za to odměňuje svojí krásou. Myslím krásu vnější, ale hlavně vnitřní. Všichni už víme, že to je náš velký, krásný, silný a hodný německý ovčák ;-). Snese prakticky všechny psy. Dnes se vylítal s Adélkou. Adélka přijela po delší odmlce. Panička je bohužel často nemocná, tak s Ady nestačí trénovat. Adélka má špatný kontakt s ostatními pejsky. Dnes mě ovšem překvapily s Magginkou. Maggča se jí jala "podlejzat", jak to umí jenom ona. Plazila se po zemi a chtěla k Adélce. Všichni jsme se báli, že by jí Adélka ublížila, ale Adélka na ni zírala a ve finále před ní couvala. Je to prostě naše nešikovná zrzka, která se nenaučila s pejskům rozumět a když se pokouší něco sdělit, nerozumí jí zase ostatní. Takže by měla často mluvit s jinými psy. No a snad poslední panáček byl Toníček. Bez problémů se shodl s ostatními pejsky všech velikostí i stáří. Snad jenom s Rexem jsme je z respektu nenechali na volno. Ale na vodítkách nebyl ani náznak problému. A s ostatními pejsky si Toník hrál, jako by byl sám štěně. Má svůj svět a vystačí si s klackem nebo míčkem :-D. Na poslední chvíli přijela na louku i Endynka (ségra Adélky). To už nás bylo jenom pár posledních... a tak bylo krásné pozorovat, jak Endy komunikuje se Šárkou. Naprosto krásně se ty dvě oběvovaly. Dvounohá a čtyřnohá holka. Poznávaly se, respektovaly se, obdivovaly se.
V závěru se chci vrátit k příběhu, který naše luční setkávání provází již více než dva roky. K příběhu Margitky a jejích buličích holek Magginky (od štěňátka mazlinky) a Rosinky (z útulku - zničené nebohé a problémové psí trosky). Tak přesně na louku začala jezdit. Rosinka - nevyzpytatelná, podrážděná, nenávistná, temná, zničená, nešťastná, poznamenaná nelidským lidským zacházením. Margitka jí dala všechnu svoji lásku, všechnu energii, všechny pokusy a omyly... Našly spoulu společnou cestu. Margitka, Maggie a Rosi jdou k úspěchu, k radosti, k životu k uznání. Dnes na mezinárodní výstavě psů v Praze získala TA Rosi (Rosana ze Zlatého Antoníčku) cenu BEST OF SENIOR ! Tuhle krásnou zprávu mi volala Margitka na louku. Vehnala mi slzy do očí. Všichni jí moc gratulujeme. Jim všem. Za jejich společný dosažený úspěch.
| ..a teď už fotky od Ivy a Romana | a z druhé skupinky od Marcely |
|
|
|
