Dnešní den byl dopředu složitě plánovaný, protože nás sužují nepříjemná vedra a nás pejskaře to otravuje a děsí, že se nám psi přehřejí apod. Takže se plány měnily téměř z hodiny na hodinu. Vefinále to dopadlo takto:
Aby Hooch v jeho 8mi letech nemusel do lesa (který si užívá ještě méně, než ostatní pejskowe, protože kvůli silným loveckým pudům je výhradně na vodítku), pozvala jsem jeho maličkou pidiskupinku ráno za Hoochem na zahradu :-D. Takže přijela Iva s Romanem a jejich žížalky Tarinka a Kačenka.. s sebou přivezli Šárku a jejího pidiminibulíčka Taa. Chvíli na to dorazila i Verunka s Čakym, čímž byla skupinka kompletní. Všichni se rádi viděli a chovali se jako správní kamarádi. Hooch se radoval, že má doma psí návštěvu, jezevčičky se krásně chovaly k malému Taovi. Dnes předvedly holky žížalí svoje lepší stránky :-D. Tao je neuvěřitelně maličkej, mladičkej, ale pořádně dravej psí klučík. Je to dravec, vrčí, kouše, hraje si na plné pecky. Dospělákům dává co proto.. a trénuje jejich bezmeznou trpělivost, protože je ve svém věku ještě naprosto posvátný. Čaky taky chvílemi nevěděl, kam se před ním má uklidit :-D. Ještě, že má Čakýsek rychlé nožičky se skákacími pružinkami.. takže vždycky zdrhnul :-D. Pro radost jsme si natrhali pár třešní a mazali jsme do lesa. V lese se mezi tím sešli na procházku Bertík (Lenka) s Magginkou (Tomáš) a Bondík (Miloš, Kamilka.. :-D) se Sofinkou (slavný Tony :-D ). A hned po tom, co jsem tam dorazili s prckama, přijeli naši dnešní poslední: Kevinka (s Oldíkem) a nová maxiholka SAO Barcelonka (s Kristýnkou a Markem). Tak jsme se postupně sešli pěkně všichni pohromadě. Je to příležitost i nutnost používat vodítka (tedy u většiny pejsků. jsou výjimky, které nemusí). Ovšem spolupráce na vodítku (páníček - pejsek) je jedním z cviků (nebo spíš zvyků), který bych chtěla v obou upevnit. Je to jedno z nejdůležitějších chování, které je třeba pejska naučit - netahat na vodítku !!!! No a aby se to mohl naučit pejsek, musím to nejdřív naučit páníčky (což bývá oříšek :-D). Ale dnes bylo v lese nějaké kouzlo ... všichni byli úžasní a hodní. Barcelonka i přes svoji velikost nerozbila žádného malého pejska, ani toho nejmenšího :-D. Bez legrace.. velikostní rozdíl mezi pejsky může způsobovat problémy. Takže majitelé malých pejsků musí svým svěřencům umět dát bezpečné zázemí a ochránit je, majitelé velkých psů by měli svoje mazlíky odměňovat za to, že malé pejsky akceptují, že je ignorují, že se k nim prostě chovají opatrně (a to obvykle třeba i přesto, že malý pejsek vrčí. Vrčení malého pejska nebývá většinou "agresivita", jak si rádi vykládají bezohlední majitelé psů velkých, ale bývá to většinou naprosto přirozená obava z velkého psa. Takže respektujme ty malé a učme to i naše velké psy !! ). Takže touto cestou bychom chtěli, aby se vydala naše nová Barcelonka. Samozřejmě je nutné, aby měla na hru přiměřené psí kamarády, se kterými si může užívat, hrát, divočit, učit se komunikaci, poznávat svoje možnosti. Dnes byla pro Barcelonku nejdůležitější Kevinka. Kdo ji známe, tak už víme, že to je teta vychovatelka, která hned nastavuje pravidla. Je výborná. Není vůbec nebezpečná, ale přesto důrazně varuje psí děti a puberťáky, že s námi se musí dodržovat pravidla.. !! :-D. Jakmile začne nováček správně fungovat, je Kevinka první, která si chce hrát. Je vzácná svojí krásnou nekonfliktní a hravou povahou. Ale kouzlo působilo na všechny... takže světe div se !!! Bertík a Bondík se při setkání spolu nechtěli vůbec porvat, nevyhrožovali se, ale naopak se respektovali. Komunikovali mezi sebou pohledem a postojem a všechna jejich dnešní mimoděk setkání se obešla bez sebemenšího náznaku konfliktu. To je naprostá krááása. Přesto stále buďme ostražití a konfliktům vždy předcházejme. Rozhodně je lepší pejskovi vtiskávat spoustu dobrých zkušeností situacemi, které máme naprosto pod kontrolou, než ho nechat zbytečně a nevýchovně vyvádět co se mu zachce. Stejně tak i psí holky, které se od malička nemusely... Sofinka a Magginka.. obě se chovaly způsobně. Magginka dloouho nebyla v naší partě, ale dnes jsem si ověřila, že to s ní páníci umí výborně. Magginka je nekonfliktní, hravá holka. Výborně se dá ovládat, když má páníček pod kontrolou míček :-D. To je jedna z nejlepších odměn. Budu ráda, když to svoje pejsky bude učit každý. Ovšem co je odměna - to vždycky musí povědět pes. Pro některého psa je lepší odměnou jídlo, pro dalšího může být odměnou puštění s jinými pejsky.. pro některého je odměnou pohlazení (ovšem to je výjimka), nebo čichání... odměn je spousta.. a každý se musí "zeptat" svého pejska, co by opravdu rád (a hlavně musíte jeho odpověď akceptovat !). Sofinka přijela dnes s páníčkem Tonym, kterého poslouchá o poznání méně, než paničku. Takže jsem byla této dvojici dnes více nápomocná. Sofinku jsem si hned vzala na chůzi na vodítku. Tony šel s námi, já jsem jenom držela vodítko a snažila se předvést, jak pracovat. Ale v tomto případě hodně ovlivňuji psa svojí rozhodnou osobností, a ta se naučit nedá. Tony je vlídný, citlivý až éterický ... jeho energie Sofinku nijak neřídí. Takže jsme zkusili prostou "techniku" .. při zatažení rázně zastavit, při prověšeném vodítku se Sofinkou komunikovat, odměňovat, klidně i pobíhat, hrát si. Vytvářet jasnou rovnici: tahání na vodítku = nic. stání na místě x prověšené vodítko = mňamky, legrace, čuchání, běhání. Sofinka je inteligentní a jistě si to brzy uvědomí. Chce to jenom klidnou důslednost. Potvůrka je chytrá, ale trošku dravá. Dnes byla jediná, kdo zavrčel nepříjemně na štěndo Barcelonku, a to naprosto zbytečně. Ve chvíli, kdy se jí Barecelonka naprosto podřídila, tak si na ní Sofča přesto chtěla trochu "schladit žáhu". Ovšem narazila, protože jsem v tu chvíli měla zrovna vodítko v ruce já. Nechci pejska trestat skoro nikdy, natož za psí komunikaci, ale toto chování bylo třeba Sofce vysvětlit jako naprosto nežádoucí. Někdy je přecejenom potřeba dokázat pejskovi pokušiteli, že člověk dokáže nastavit pravidla. Ale musí to být v té vteřině.. vteřina poté už je špatně. Takže Sofinka dnes "narazila" v té vteřině na jasné "takhle se chovat nebudeš". Myslím, že pochopila, příště jí dáme spoustu možností zafixovat si správné chování a pochvalu. Během procházení lesem jsme užívali tedy krásnou atmosféru, stín, vánek a všichni jsme byli tak nějak "růžoví" :-D. Několikrát a na několika místech jsme všichni trénovali přivolání. Ale i to zvládli všichni pejskowe na jedničku (i páníčci ). Postupně jsme přidávali náročnost tím, že pejsek musel z páníčkem běžet kolem dalšího pejska.. dokonce i kolem skupiny pejsků a páníčků, dokonce i kolem psa se kterým se nemusí... a všechno bylo bááječné. Nemám dost slov, kterými bych vyjádřila dnešní výjimečný pocit, který ve mně setkání s vámi a vašimi pejsky zanechalo. Děkuji že jste, že chodíte s pejsky na naše setkání, že si vzájemně pomáháte. Děkuji za každou neděli, která dodá mému životu radost a šťáávu.
| Spoustu krásných záběrů nám stihl pořídit Roman :-D | Kamilka vyfotila Bonda a Sofi |
|
|
|
