Poslední neděle v roce vypadala bez sněhu na louce podivně. Po sněhu se nám stýská, i našim pejskům. Ale i tak jsme si hráli a těšili jsme se z dnešního setkání plného přátelství a radosti. V bezvadné první skupince byly jako vždycky jezevčindy červenokabátnice. S nimi naše úžasně milá Bonninka. Také velký něžný kluk Maxík patří a ještě dlouho bude patřit do této hrací bandy. Dnes také rychlerostoucí Janek. Tihle pejskowe si hráli pohromadě. Kluci Maxík a Janek byli sebou tak zaujatí, až i naše milá a kamarádská Bonninka byla jaksi navíc :-D. Narazili jsme na názor paničky Věrky, že se Bonninka bojí pejsků, proto si lehá, když se s některým potkává. Ale lehání není strach. Je to krásné vyjádření její kamarádské povahy. Na dálku sděluje lehnutím ostatním psům, že není konfliktní a chce, aby na ni byli hodní. Děkujte bohu, že to Bonnie tak pěkně umí (a umí i další škálu výrazů, kterými uklidňuje pejsky kolem sebe. Je prostě dokonalá.) Dlouho jsme nepsali o jezevčindách.. přitom jsou s námi každou louku, ale jsou tak malé, a je tak samozřejmé, že jsou super, až zapomínám zaznamenávat jejich chování. A přitom ony jsou každá jiná. Tarinka je naprosto samostatná, zkoumavá psí holčička. Nebojí se ostatních pejsků a občas se jí některý i líbí, ale většinou je prostě akceptuje. Kačenka je víc závislá na paničce a statečně si brání tento svůj zdroj všeho dobrého :-D. Nestojí o hru s ostatními pejsky, vystačí si s lidmi. A pejsky všech velikostí odkazuje do patřičných mezí pořádně ostrým zavrčením a vyceněnými zoubky. Vypadá to u tak maličkého stvoření roztomile a legračně. Ale je potřeba brát vážně tato varování (nebo přání). Všichni pejskowe na louce ovšem Kačku respektují a rozhodně ji nikdo nezlobí.. maximálně to nějakého obříka trochu rozesměje a pokusí se Kačenku vyprovokovat ke hře.. marně ;-). Maxík chodí s paničkou na louku od svého dětství. Roste z něho velký pes s pěknou povahou. Je velmi fixovaný na paničku a panička na něj také :-D. Jsou spolu moc roztomilí. Ovšem přesto, je Petra paničkou s velkým P a dokáže uplatnit svoji autoritu vůči Maxíkovi ale dokáže excelentně bránit svého mazlíka před jakýmkoliv jiným psem okamžitě, jak má pocit, že hra pejsků překračuje hranice slušnosti. Každý si z jejího rozhodného chování vezměte příklad. Něžná malá ženská, která jasně dává najevo, co chce a co ne. Maxík má v paničce opravdového vůdce, proto může být tolik v pohodě. Janek je zatím malé dítě. Na prvních loukách se projevoval jako pořádný dravec a nenechal si nic líbit. Čím chodí déle, tím lépe si užívá psí kolektiv, jako by se s ostatními naučil lépe komunikovat. Panička je také sebevědomá vůdkyně, která ví co od pejska očekává. Dokáže vysílat srozumitelné signály. A procházky s Janečkem si prostě užívá. Držím pěsti, aby se z Janka vyloupnul hodný a nekonfliktní pes. Poslední týdny bývá na vrcholu pozornosti všech Koudy. Je to opravdový krasavec. Ve svém hustém a dlouhém zrzavém kožichu s bílými tlapkami a čumáčkem je prostě překrásný. Tedy není to zrovna bordekolie, jak slíbili jeho chovatelé, ale povedl se. Ovšem ani jeho povaha není borderkolie. Mladý Koudy je extrémně sebevědomý kluk. Velmi samostatný veelmi dokáže potrápit zoufalé majitele. Zatím je hodně mladý, takže jeho občasný útěk kam nemá, nepůsobí nikomu problémy. Ale s přibývajícím věkem je takový velký pes svému okolí nepříjemný a také nebezpečný. A že Kouďák jednou nebezpečný bude, už předvedl na minulé louce, když mu hormony rozhodila hárající Electra. Proto je nejvyšší čas začít s Koudym pracovat více, než s ostatními psy. Jeho majitelé dnes konečně vhodně zvolili odměny. Sýr byl po dlouhé řadě nevhodných pamlsků pro Koudyho opravdu motivem. Také se vyplatilo, že Koudy dostal stopovací šňůru, která poskytuje majitelům větší kontrolu. Dnes se Jirka s Ivou poprvé učili, jak se šňůrou pracovat. Ještě se musí naučit odhadnout, v jaké vzdálenosti se Koudy stává naprosto neovladatelným. Dnes jsme ho trochu obelstili tím, že jsme v případě nouze používali jako lákavou odměnu i vzor amstafku Magginku. Ta se Koudymu moc líbí (jako ostatně všechny temperamentní holky) a když viděl, že si užívá s majitelkou nějakou radost, běžel se také zúčastnit. To je fajn finta na začátek. Ale myslím, že budeme muset vymyslet ještě spooustu dalších fíglů, jak Kouďáka přelstít, mít před ním náskok, navrch.. prostě jak ho zvládnout. Po zlém určitě ne. Magginka dnes prolnula do další skupinky, kde jsou již dospělí a potenciálně nebezpečnější psi. Je to psí holka se skutečně nekonfliktní povahou, také proto jsme rádi, že mezi nás chodí. Přesto je třeba, aby si panička babička (legrační, ale dobré přirovnání, když matka venčí synovu fenulku) dala větší pozor na nechtěný kontakt s jinými pejsky. Na louce máme pravidlo, že kontakt musí předem domluvit majitelé. Proto v případě sebemenší nejistoty pracujeme s pejsky na vodítku. Budí to důvěru v nás lidech a atmosféra se tím rázem mění na velmi přátelskou. Protože psi velmi silně vnímají naše pocity, nelze provádět kontakt na volno, když o to druhý majitel nestojí. Proto dnes Oldík neváhal Magginku vypoklonkovat do patřičných mezí, když si nebyl jistý, jak se jeho dvě bullterierky s novou amstafkou snesou. Nebylo to nic osobního, pro paničku Jolu jenom poučení, že musí Magginku lépe ovládat, lépe se soustředit na její chování a odvolávat dřív. Stejně nebezepčná, možná ještě víc, byla chvíle, kdy Magginka přiběhla k nekompromisní DCince. Pozor tedy pro všechny, aby k tomu nedocházelo. Louka je bezpečný prostor, kde nechceme rvačky. ...a že se to může stát velmi rychle jsme už bohužel viděli (viz Esterka a .. Majky, ..a Kevinka, ...a jezevčice atd). K tomuto tématu (seznamování a hra dospělých a potenciálně nebezpečných psů) - pořiďte svému psovi náhubek. Přijeďte s ním na louku, ukážeme si jak psa naučit, aby náhubek snesl. Například Bertík si s náhubkem může dovolit chodit do skupinky, kam by nikdy bez náhubku nemohl. I ostatním pejskům se s náhubkem rozšíří možnosti bezpečného setkávání! Kevinka dnes běhala po louce v botičce. Má velmi nepříjemně natržený drápek, trápí ji to už dlouho a dnes se páníček rozhodl, že bude lepší nechat Kevinku přispat a problematický zatržený dráp odstřihnout na ex. Takže v úterý na tebe Kevčo myslíme. Kačenka (Kevči maminka) jako vždycky kudy běžela, tudy rozdávala krásnou atmosféru. Pejskowe i my majitelé ji milujeme a obdivujeme. Tak si všichni pamatujme, že takový poklad se najde V ÚTULKU a šiřme osvětu o adopcích pejsků z útulků a o NEMNOŽENÍ. Sama na to nestačím, tak mi prosím pomáhejte. S výběrem vhodného pejska ráda komukoliv pomohu. S holkami si užil pohodovou procházku Chud. Velký černý psí důchodce, s úžasnýma očima ve kterých se zrcadlí celý dlouhý život a spěěkně ozubenou tlamičkou, která stále dokáže sjednat respekt ;-). Chud je na svých 15 roků velmi fit a louku si užívá na plné pecky. Přesto, že má doma psí kamarádku a juniora, nepohrdne setkáním s nějakou dobrou partou. Dnes byl na louce i Bertík. Je to zkušený kluk, který rád utaví kdejakou temperamentní psí holku. Poradí si i se složitými povahami, jako například s rozdílnými RR Adélkou a Endynkou. Dnes prý to na procházce nebylo uplně OK, ale i pejsinky mají své dny. A právě tyhle dvě psí holky z jednoho domu jsou opravdu velmi složitý případ. Endy je trochu větší, klidnější a bázlivější sestra. Adéla je po strašných životních zkušenostech odhodlaná se za každou cenu prosadit. Jak už to občas bývá, dostává Adéla (jakoby náhradu za svoje hrozné životní období) možná víc lásky, než je zdrávo. Já vidím, že by měla mít také pořádnou nálož pravidel. Ale láska je někdy slepá. Takže panička raději přidělá starosti sobě, než by ubrala na komfortu "týrané" potvůrce Adélce. Každý je strůjcem svého osudu... Další dnešní extrémista byl Bruno. Brunďa je obří samec anglického bullteriera. Od štěněte chodí na louku, ale je to ten chlapák, který nestojí o psí kolektiv, leda by mu nekompromisně šéfoval :-D. Jeho páníčci jsou ovšem naprosto zodpovědní a důslední a protože mají Bruna moc rádi, dopřejí mu jednou za čas luční mejdan a setkání s nějakou odolnou a sebevědomou psí holkou. Dnes to byla Magginka. Snad si Bruno i Maggie společnou procházku užili. Snad byla tvrdá hra pro oba přijatelná, snad provokace nebyly hrozné... Z páníků jsem moc informací nevydolovala, ale Jola odpadla a nedočkala se ani návratu Lenky s Bertíkem :-D. Tak Brunďo.. nevím, co jsi té holce tropil :-D. Přijela i DCinka, a přesto, že s ní obvykle moc k pejskům nepočítám, protože ona jasně a nekompromisně miluje jenom svého páníčka a tím pro ni končí svět, dnes měla na starosti hned dva westíky. Kluci jsou pořádně vznětliví a tvrdohlaví zástupci své rasy, DCinka je pěěkně ostrá staffbulína. Chvíli vypadala komunikace mezi nimi na ostří nože... ale brzy se ti tři dali dokupy a byli všichni naprosto spokojení a vyladění. Jak to je bezvadné, když zafunguje ta správná chemie (i mezi pejsky je to prostě paráda). ...a páníci Martin a Martin si měli bez problémů o čem povídat, zatím, co nás panička Daniela zpovídala s mikrofonem v ruce, aby nás znemožnila v rozhlasové reportáži o psech a silvestru. Co už člověk neudělá pro kamarádku :-D.
Děkuji vám všem, kdo jste byli dnes na louce, poslední neděli v roce. Také děkuji všem, kdo jste byli v průběhu roku. Každý člověk a každý pes mi přináší novou a novou zkušenost. Přeji vám bezchybné soužití s vašimi pejsky, samou radost a legraci v roce 2016 a v letech dalších. Marcela
| díky Romanovi máme dnes zase pěkné fotografie... ale měl by se pochlapit i někdo další a vzít focení do ruky (obzvlášť, když já zapomínám foťák :-D) |
|
|
