Po včerejším báječném odpoledni a večeru jsem měla výjimečně zanedbané přihlašovadlo :-D. Takže setkání u lesa bylo dnes dost improvizací :-D. Ráno první přijel Maxík, brzy mu dorazila kamarádka Tarinka. Měli být základem pro skupinku s pidipejsky. Další dnešní jezevčinda se jmenuje Kačenka (takže máme dost překačenkováno :-/ ). Tahle Kačenka je maličká, ale už dospělá jezevčičí holčička, které se ovšem nikdo moc nevěnuje. Dcera majitelky, Dáša, se rozhodla Kačence zpestřit život občasným setkáním s milými pejsky a dnes proto přijely mezi nás. S prťousky to bylo celkem dobré. Tarinka ji přivítala jako profík, Přijela i Bibinka s celou rodinou. Nejmenší, ale dost dravá holčička přivedla i kámoše Dinouška. Je to bílý fešák s krátkýma nožičkama a výborným fištronem. Maxík byl ale na tuhle skupinku přecejenom moc velký a divoký, takže jsme se natěšili, když volala Hana, že by chtěla po dlouhé době přijet s Achimem. Kluci spolu vyrůstali a jako štěnda dováděli a měli se rádi. Po dlouhé odmlce ale nebyla reakce uplně dobrá. Takže nakonec Achim zůstal se skupinkou prcků (a projevil se jako mírný a skoro rozumný pes ;-) ) a Maxíček s radostí a láskou uběhal poslední opozdilku Týnku. Mezitím bandička složená s Chuda, Kevinky a Kačy a jejích páníčků, hledala houby a borůvky naproti v lese :-D. V lese se nám nepracuje nejlépe :-( .. zvládli jsme pár přivolání a s menjmladšími ještě základ chůze na vodítku. Trochu více jsem se věnovala bojácné jezevčindě Kačence, aby se rychle naučila pár základních návyků a práci na šňůře. Ale už se nemohu dočkat posekané louky. V další skupince přijel Nico, chvilku si užil Kevinku a Kaču, zatímco Chud se v tu chvíli seznamoval s Týnkou. Potom už dostal Nico důležitý úkol: přivítat nemocnou Magginku. Bulinka Maggie se nadšeně přivítala s Kevčou a kačou. Bylo pěkné radostné setkání pozorovat. Nico se držel stranou, aby jeho chvíle ještě přišla. Magginka pro bolavé nožičky nemohla moc dovádět, takže ji brzy venku vystřídala její domácí kámoška Rosinka. Panička vzala Rosinku jako vždycky spolehlivě na vodítku a s náhubkem. Nico brzy pochopil, že s touhle holkou není legrace a je lepší se jí vyhnout. Chvíli ji zkoušel vyzývat ke hře, ale s Rosinkou bohužel není moc řeč. Že se jí Nico líbil dala najevo tím, že ho chtěla zakousnout jenom asi pětkrát místo dvacetkrát :-D. Kdo zná, pochopí. Mezitím ale vzniklo báječné přátelství velkého Nica a nenápadného malého bílého Dinouše. Kluci si po opatrném zkoušení padli do oka a báječně si hráli. Dino si na Nica dokonce i trochu dovoloval, úměrně svému věku. Byla to moc pěkná ukázka komunikace. Jsem ráda, že i přes nepohodlí lesa a zhoršené možnosti setkávání, stále věrně jezdíte. Snad už příští týden naposledy v lese. Papa
| fotky pejskowe | fotky žížalky |
|
|
|
