Velikonoce s sebou přinesly kráásné počasí. Slunečno a teplo prostoupilo louku i celé dnešní setkání i chování pejsků. Bylo prostě příjemně. První skupinka byla totálně báječná. Margitka s Magginkou a Roskou byla na louce tak brzy, až nám stihla vyfotit motivační ranní fotku :-D. Když jsme přijeli s Hoochem, Magginka už trénovala chůzi u nohy a obraty. Brzy po nás přijely prťavky Tarinka a Kačenka, které si prostě užívaly. Bylo jim po zimě konečně teplíčko a sucho na tlapky, tak byly celé veselé. Petr přijel jako vždy s pomocnicí - malou sestrou. Oba se musí učit jak na malou šikovnou Larinku. Kdy nevolat, kdy využít, že zrovna běží k nim. Prostě uplné základy. Chtěli by do budoucna s Larinkou chodit všude, takže je potřeba ji pěkně všechno naučit. Konkrétně pro ně doporučuji tento článeček: SOCIALIZACE ŠTĚNĚTE . Dokonce i naše malá prudká DC byla moc úžasná a se všemi si hrála. Užila si ranní skupinku a potom šla na procházku kolem kopce s Magginkou. Nakonec páníček vytasil pešečka a míček a před objektivem foťáku předvedli, jak to spolu dávají :-D. Přijel i Pepa s Kalinkou, ta měla dnes drobné zranění zřejmě ze včerejší výměny psích názorů. Ale tady na louce byla dnes úžasná. Překvapivě krásně si hrála s ostatními pejsky. S malou Larinkou si hrála moc pěkně a pořádně běhala s Kevčou. Po krátkém vyběhání ovšem sama začala spolupracovat s páníčkem a celkem rychle z něho vyklepala všechny pamlsky, co s sebou měl :-). Potom už tedy raději odpočívala v autě, aby si zranění na krku nezhoršila taháním za vodítko. Ukázala se i Ilonka s Kessynkou. Holky se vydaly na procházku, kterou měly domluvenou s Ilonkou a Montíkem. Přišly víc než za hodinu a chvilku pracovaly ve skupince. Ale brzy nám utekly za domácími povinnostmi. Zato Helenka dnes přijela s Alfíkem bez rodinného doprovodu a bezvadně si tu chvíli bez rodiny užívala. Myslím, že se jí ani nechtělo domů. Alfík měl dnes samé psí kámošky a ve finále i veeelkou ridžbečku Endynu. Bylo mu fajně. Za odměnu se celkem pěkně učil chodit na vodítku. Přijela i Maruška s Betynkou. Jako vždycky se museli trošku vyhýbat DCince, holky si opravdu nepadly do oka, ale jinak byla na louce Betynka hodná. Předvedla stále lepší a lepší spolupráci s paničkou. Chodila na vodítku a vesele u toho poskakovala, s ostatními pejsky byla mooc vyladěná a nakonec si užila prochajdičku s Alfíkem. V poslední skupince přijela Valerie s oběma ričbečkama, Adélkou i Endynkou. Endy byla dnes poprvé, takže probíhalo seznamování. Do práce na vodítkách se zapojila i Rosinka, která se na to vždycky moc těší. A já jsem z ní měla po dost měsících nedůvěry dnes normální pocit. Ona mě učí. Je to taková moje výzva. Když se na louce ukázala, tak byla opravdu pochroumaná psí šílenka. Začala jsem s ní pracovat a ona hned začala fungovat na peška jako odměnu. Naučily jsme se vítězná kolečka a paničku jsme naučily přijímat výzvy. Jít přímo do problému. Holky spolu udělaly ohromný pokrok, ale cestou mě kdysi Roska kousla. Tím se přerušila důvěra. A já sama jsem pocítila, jak je to křehká záležitost. Jsou to již měsíce. Rosinka udělala dál velký pokrok a chová se víc než vzorně. Ale křehká důvěra tu prostě nebyla. A když už jsem si myslela, že nebude nikdy, tak dneska jsem zjistila, že se vrací. Už jsem se nemusela odtáhnout, když procházela kolem... neříkám, že to je hned láááska. Ale uvnitř jsem si ten moment uvědomila. Tak doufám, že se i pochroumaná důvěra dá časem opravit. No a teď ještě k ričbečkám. Naše psí sestry jsou pořádné silačky, takže každá musí mít vlastního "držiče". Dnes byla Valerie (panička) a na pomoc si vzala svoji dospělou dceru. Problémek byl v tom, že holky jsou na paničce obě pěkně závislé, takže se chvíly měnily, než našly optimální variantu. Adélka samozřejmě na všechny kolem vrčela, takže jsme se jí pokusili nechat dostatečný osobní prostor. Ale ve skupince to stejně za moc nestálo. Situace se výrazně zlepšila až ve chvíli, kdy jsme Adélce ukázali klikr a spoooustu dobrot. Jako psí pomocníky jsme si nechali na louce Magginku a DCinku a Alfíka. Tedy takové pejsky, kteří nic neprovokují. Nechali jsme je pracovat v dostatečné vzdálenosti a Adélce jsme dali možnost kontrolovat prostředí bez vrčení. Jakýkoliv pohled na psa jsme odměnili v první řadě tím, že se pes přestal přibližovat. A pohled zpět jsme odměnili dalším klikáním a spoustou pamlsků. Bylo to krásnější, než jsem si představovala. Prostě super. No a v uplném závěru jsme nechaly proběhnout Endynku s Magginkou a Alfíkem. Kupodivu, přes paničky strašeníčko byla Endy opatrná a nezašlápla Alfíka. Na samotném konci jsme řešily Adélku a Endynku spolu. Nechali jsme je venku hrát a řešily jsme jejich vzájemné pošťuchování, kdy a jak přerušovat. Jak být "bohem" pro pejska. A domácí úkol: NEVÍTAT !! (ovšem zapomněla jsem upozornit paničku, že nevítat platí i při setkání s jinými pejsky, takže na zastávce u Ilonky LuxuryDc proběhlo vítání s Kessynkou, které zkončilo padlou a olízanou ríčbečí paničkou). Takže připomínám, že NEVÍTAT platí i při setkání s cizími veeelmi roztomilými pejsky :-D
| fotky pejskowe | fotky Pepa | fotky Petr |
|
|
|
|
