Ráda jsem využila možnosti zacvičit si zase z5 na útulkovém cvičáčku. Použili jsme uplně všechny tamní možnosti, odkládačky, překážky, oplocený pozemek. Prostě pohoda. Díky paní Evelíně Jahelkové.
Uplně první byla opět naše Tarinka, tentokrát přivedla malého velkého kamaráda Alvina. Tarinka se vždycky moc těší, takže ani nečekala na otevření cvičáku a šupla tam pod plotem a vyhlížela nás pěkně vyčůraně zevnitř. Když nám Roman odemkl, tak jsme na ni vběhli také s Hoochem a Kačenou. Ti dnes přijeli spolu, jako správní manželé, a spolu také rozdávali klid pohodu ale i řád. Alvin se celý den pral s Brunem. Lotři se poměřovali a zkoušeli na sebe výhružně vrčet. Prostě kluci zlobivci. Rozdělovali jsme je a vypínali jejich rvačky. Chvíli jsem přemýšlela, jestli to máme takhle dělat, jestli je nenechat, aby si to prostě vyzkoušeli. Předpokládala jsem, že v jejich věku nejde ještě o nic vážného, ale Kevinka se rozhodla, že tedy ne. Vždycky mezi ně vběhla a rozhodila je svým klabonosým čumáčkem a chvíli je kutálela, aby jim vyhnala lumpárny z hlavy. Pracovala na tom důsledně, tak věřím, že se to tak dělat musí. Protože Kevinka je prostě paní učitelka. Její názory respektuji. Občas trošku vychovávala také Tarinku a její dnes novou kamarádku bišonku Betynku. Ty se spolu bezvadně vyběhaly. Betynka se zkraje trochu bála, ale dlouho jí strach nevydržel. Nakonec lítala jako maličké bílé klubíčko. Bílé tedy zkraje, než se pořádně urousala :-D. Další nováček dnes byl Martin se stafbulkou DC. Je to už dospělá, ale hodná holka, takže vůbec nebyl problém ji přibrat do party. Chvíli byla nesmělá až bojácná, ale nakonec si zařádila. Umí si uhájit svoje místo i před Kačenkou, ale myslím, že nezlobí. Maxík přijel o trochu dříve, takže přišel valit oči na maliličkaté pejsky. Bylo to legrační, jak byl mezi ostatními štěňaty jako obřík. Obřík při hře bere do obří tlamičky celou bullterieří hlavu. Dnes to předváděl na Brunovi, ale už jsem to viděli i s Kevinkou a dokonce i s Alfíkem. Takže na to musíme dávat trochu pozor. Ohlídat, aby to jednou nemyslel Maxík vážně. Bohužel se bojím, že z naší školy Maxík prostě jednou vyroste :-(. Běhání a hry štěňátek jsme po 9. hodině ukončili a začali jsme pracovat na vodítkách. Přidali se psí siláci Sam (stále zprvu napjatý, ale jinak zcela nekonfliktní), Badík (o poznání poslušnější - snad bere rozum??? :-)), Vikina (když běží s hračkou v hubě, tak se z ní derou zvuky jako z hororové plyšové hračky :-D), Zippík - malý klaun. Pes, který se směje a se kterým se smějou všichni ostatní. Monty, kterému jsem dnes nastolila režim "tetu tahat na vodítku nebudeš a nezkoušej machrovat". Náš montík má teď pubertu a prostě zkouší, kde jsou hranice. Takže proto jsme se k němu dnes chovali s odstupem. Protože chceme zpět našeho zlatíčkového nekonfliktního Montíka. Tak se chlape koukej dát "do latě". Nakonec došli i naši "černoši" Toníček a Majky. Toníčkova panička Šárka udělala se sebou tak neuvěřitelný pejskařský pokrok, že je k nepoznání. V dobrém slova smyslu. Žije s Toníkem naplno. Dokáže ho zaujmout, rozpohybovat, ale také zastavit a zakázat. Takže dnes už může ukazovat, jak na takového psa vyzrát. Také páníčkové s Majkym udělali pokrok. Ještě je však čeká dlooouhá cesta pokusů, učení, zlobení se, hraní, přetahování a vymýšlení, než budou s Majkym uplně na jedné vlně. Majky je bitkař. Jeho páníčci za to nemohou, o to je obdivuhodnější, že se chtějí srovnat s jeho povahou a zvládnout ji. Pořídili si komplikovaného pejska a jsou, myslím, jeho poslední nadějí na spokojený život. Na chvíli se stavila na návštěvu také moje dáávná kamarádka Olinka s bíglíkem Charliem (malým obšourníkem) a jeho klidnějším psím kámošem bíglíkem Majkym. Setkání s novými pejsky je vždycky přínosné. Takže bylo super, že se za námi chvíli stavili. Hodně jsme pracovali na vodítkách, hodně jsme chodili ve skupinkách, každý byl na krátké procházce. Ve finále jsme vyndali všechny možné i nemožné překážky a s psíkama jsme si zadračili na překážkové dráze. Ačko bylo obtížné, natož potom opravdu dlouhý tunel. Badík nám dokonce ukázal, jak se dá tunel parádně procouvat. Proskakování kruhem se zdálo celkem snadné a překážka skokovka přímo brnkačka. Třeba Olda si ji pro velký úspěch skočil celkem čtyřikrát, zatímco mu Kevinka kolem překážky pěkně fandila :-D .Děkuju všem, kdo jste dnes přišli a těším se zase na příště.
| fotky pejskowe |
|
|
