Slunce svítilo hned od rána, ale přesto byla pekelná zima. Ovšem my a naši pejskowe jsme se zahřáli vlídným slovem, veselou hrou, pořádným běháním, blízkostí kamarádů a veselými historkami :-D. První skupinka: MaggieBull a Hooch za velké pejsky a Glorie a Jasmínka, Kačenka a Tarinka a důležitý Čakýsek. Všichni se rádi viděli, vyměnili si mezi sebou řadu báječných pozdravů a dalších zdvořilostí, chvíli si společně zaběhali a potom jsme malé poslali na procházku kolem kopce. To bylo důležité hlavně pro Glorii a Jasmínku, které se pejsků všeobecně bojí, velkých obzvlášť. Tak ty dnes přítomnost velkých zvládly velmi statečně a klidně a s malými se uvolnily uplně a všichni si procházku báječně užili. To už začali přijíždět velcí: Kevinka, Sofinka, DCinka, Betynka, Adélka a Endynka a jediný psí chlapák Bondík :-D. Kevinka byla první a než se vrátila banda prťat z procházky, tak se učila hrát s gumovou činkou. Během pěti minut Kevča aportovala jako profík. To byl velký pokrok pro ni a hlavně pro jejího páníčka :-). Potom už Kevinka dostala za úkol vyběhat a poučit o slušném chování naši bláznivou Sofinku. Fungovalo jim to výborně. Kevča musela občas trochu vysvětlovat, ale Sofinka je šikovná psí holčička a hned svoje chování opravila. Takže obě mají dnes jedničku. Jediný psí kluk Bondík dnes dostal na starosti hned dvě a ještě pěěkně velké psí holky: Endynku a Adélku (R+R). Sedli si spolu naprosto báječně. Všichni si to užili na plné pecky. Dokonce se z procházky vrátili: "poslušný" Bondík a "milá" Adélka :-D ... tak dobrý vliv na sebe měli !! Páníci si taky rozuměli, takže příště už se na sebe zase těší. Dcinka se chvilku prošla s páníčkem, zatímco Betynka už podle silnice trénovala vyhledávání Margitky. Betynka po zimní odmlce potvrdila svoji naprostou formu a svůj zájem o hledání osob. Byla opravdu výborná. Druhé hledání jí byl pomocníkem Martin a pěkně to natáhnul. Takže první místo, kde byl schovaný bylo pod stromy a další až kdesi v nedohlednu u lesa. Betynka bezchybně a s radostí mazala s Maruškou na šňůře ;-) a z nalezení ztraceného Martina se upřimně radovala. Výborně umí hledat také DCinka, ale má teď pochroumanou tlapičku a hned první pokus o hledání vedl vysokou travou, kde se jí běželo velmi špatně, takže raději práci s páníčkem vzdali. Pro její dobrý pocit jsme za chvíli pokus zopakovali, ale vybrali jsme DCince mnohem pohodlnější terén a ona si to mohla pořádně užít. Hledat zkoušely i Adélka s Endynkou. Ale jsou teprve na samém začátku a pomocnice Maruška na ně odcházela moc daleko. Je třeba chvíli nechávat pomocníka jenom na velmi krátkou vzdálenost. Aby se holky naučily, že se vyplatí toho cizího člověka následovat. Poslední hledal Bondík (poslední ne proto, že bychom ho odstrkovali, naopak, ale protože byl mezitím na další prochajdě ještě se Sofinkou). S vyhledáváním se ještě nikdy nesetkal ani Bond, ani jeho páníčci. Takže uplně prvně ... Bondík dostal přičichnout ke krabičce s kočičí kapsičkou (po které by se všichni psi umlátili) a hned bylo jasné, že to nebude tak snadné.. protože o kapsičku očividně nestál :-/. Ale pomocník Martin přesto odběhl o pár metrů a plácnul se do trávy, Bondík za ním zvědavě vyšel a taaaaaak se spolu radovali, až to bylo dojemné. Takže si to stejně ještě jednou zopakovali.. .a my jenom zírali, že Bond hledá výborně a se zájmem... ale ne pro žrádlo, pro čistou radost z pomazlení s Martinem :-D. Protože nás bylo maloučko, pouštěli jsme pejsky tak, jak si spolu rozumněli, každý měl svoji chvilku v kolektivu tlachajících páníčků. Dokonce i Rosinka měla dostatek prostoru, aby si mohla pohrát s paničkou a nikoho nevzrušovala.. ani nikdo ji. To je kráása. Maggie mezitím každého chvíli poskákala.. hlavně tedy Miloše, který je nakloněný každému mazlení s pejskem. Je moc hezké poslouchat povídání lidí, kteří si váží života ostatních lidí, ostatních tvorů. Lidí, co chtějí udělat něco i pro jiné, pro cizí pejsky, svoje pejsky... prostě těch, kteří mají srdce na pravém místě. ...a že takových lidí bývá každou neděli na louce dost - to je důvod, proč je tam tak kouzelně. Děkuji za vás všechny, kteří si na louku chodíte užívat, hrát, pracovat, pomáhat, povídat... a dnes obzvlášť děkuji Valerii za její úžasnou historku, jak o zlobivou Rhodeskou Redgeback(ku) Adélu "málem zlomila násadu ......................... od plácačky na mouchy" :-D :-D :-D. Díky za Martina, který to hned výstižně komentoval, díky za Klárku a Miloše, kteří se smáli, až se za břicha popadali... Prostě: jsem ráda, že vás mám - moji "luční studenti psího chování". (mimochodem mi zrovna došlo, že čím méně štěkají žížalky Tarinka a Kačenka, tím méně se o nich píše v článku... ty holky vědí, proč se tak ozývají :-D)
| fotky Roman | fotky Veronika | fotky pejskowe | fotky Kamila |
|
|
|
|
|
