Posunout začátek na 10. hodinu je dobrý nápad. Cesta do Růžovky byla bezpečnější. Mlha z louky byla už pryč a sluníčko jsme si prostě užívali o hodinu déle. Krom toho jsme dnes měli štěstí na krásné počasí, protože ani nefoukal vítr a s přibývajícím mrazem ubývá bláto. Prostě super prostředí, super počasí, super pejskowe, super páníci. Ve skupince nejmenších byli dnes: šibalka Foxynka, čiperka Ervín :-D, žížalky rezaté v nových kabátcích (ladily k paničce) Kačenka a Tarinka. K téhle bandičce se přidala naš Áčka - Alfík a Aura - bulíci klobonosí. Aura je z útulku teprve pár měsíců, ale stoprocentně pochopila, že setkávání na louce je super mejdan a prý se k nám moooc těší a ke všem pejskům se chová velmi mile. Dnes měla ctitele Ervína ;-). Chvíli jsem se věnovala nově vzniklé dvojici: kokřík Bondík a nová NO kámoška Sára. Sára je z domácnosti, kde se netroškaří - doma bydlí 5 pejsků stálých a další přibývají občas do dočasné péče. Sami majitelé už ovšem zjistili, že to je příliš a nemohou se potom pejskům věnovat dostatečně. Takže budou trochu přehodnocovat. Sára ovšem jistojistě zůstane doma, protože vazba s páníčkem Dušanem je prý velmi silná. Ze stejné domácnosti přijel i NO Maxík. S ním vyrazila panička Petra a růžovskými místy a zvyky je prováděl Tomáš s retrivřicí Toničkou. Maxe to ovšem nijak neuchvátilo a raději se pokusil najít svoji Sáru. Při tom přiběhl k reedgebačkám Endynce a Adélce a nekonfliktnímu Bucifalovi Maxovi. Tam jsem byla zrova v tu chvíli já, a tak jsem si půjčila Endynky vodítko a Maxe jsem chytila a připla. Najednou z nabyté svobody nebylo nic. Byl na vodítku a ještě ho drtila "hrůzostrašná teta"... Maxík honem koukal, kde má paničku, ale z vodítka za ní nemohl.. teta držela tvrdošíjně .. až jeho chtění zpátky překročilo tu správnou hranici a byl vypuštěn. Taková zkušenost pejskovi jasně napovídá, že utíkání se moc nevyplatí. V klidu a pohodě se procházeli Bruno a Bettynka. Jediný problém je, že Bettynka se prostě všem psím klukům líbí, takže ji všichni obtěžují. To není ideální ani pro velkou holku. Příště bych se Bettce chtěla více věnovat. Bruník už pořádně vyrostl, jednou bude veeelkým psem :-D. Stálice Nico se prošel se stálicí Cherrinkou. Jsou to oba již zkušení psí kámoši, kteří si rozumí spolu i s většinou ostatních psů. V lese řádila Aileenka s Bertíkem. Aileen je běhavá, ale Bertíka to už k nějakým extrémním výkonům nepřiměje. A poslední dvojice: Ashley, která dostala na starosti utahat divokého Dustíka. Dnes jsem se pokusila před výměnou psích parťáků o trochu cvičení. Ale zima nás brzy rozehnala.. takže snad všichni pochytili pár mých "chytrostí". Z nejdůležitějších:
* Pejska na vodítku držte jenom za konec vodítka. Dáváte mu tak prostor k životu, k přemýšlení a ke komunikaci. Neznamená to, že by měl za vodítko tahat. Důsledně zastavujte a buďte nepříjemní (tahejte zpět), když pejsek vodítko natáhne a ještě důsledněji odměňujte, když pes přijde na to, že se na vás má podívat (prosím bez povelů, volání, oslovování apod.). Chůzi na prověšeném vodítku trénujte se spoustou dobrých pamlsků. Trénujte krátké úseky a častěji.
* Od člověka se psem (také na vodítku) se zastavte dostatečně daleko, abyste mohli s člověkem hlasem mile komunikovat a přitom psi byli od sebe ještě dostatečně vzdáleni. Domluvte se, jestli chcete, aby se vaši psi setkali nebo ne. (Přitom stále odměňute každý pohled vašeho psa na vás !!!). Pokud se psi sejít nemají, odejděte se svým psem tak, aby šel za odměnou (pamlskem nebo hračkou) a ne abyste ho odvláčeli na nataženém vodítku. Pokud myslíte, že si psi sednou a oni to svým chováním potvrzují, dojděte k sobě s důvěrou ve psy. Prověšte vodítko a nechte psy, aby se svobodně očichávali (nepohoršujte se prosím nad očicháváním zadků, je to jako lidské podávání rukou). Nezamotejte vodítko. Dejte psům dostatek času k seznámení. Vydejte se případně na společnou (byť kratičkou) procházku vedle sebe.
* Ke zvýšení důvěry a klidu používejte náhubky. Takový velký (i hodný) pes s náhubkem budí větší důvěru v lidech kolem i ve vás. Je jisté, že se nepřihodí nic vážného. I jeden pes s náhubkem a druhý bez náhubku je dobré řešení. Vězte, že náhubek chrání i nositele. Přinejmenším proti kousnutí do mordy. Krom toho je daleko snazší v případě bitky od sebe dostávat jednoho zakousnutého psa než dva zakousnuté psy. Samozřejmě je ovšem ideální, když mají psi náhubky oba.
| fotky Iva a Roman (krotitelé jezevčíků) | fotky BullTerka |
|
|
bbbbbbbbbbb |
