2017.12.17.kdo.nepřijel.prohloupil

2017.12.17.kdo.nepřijel.prohloupil

Skutečně dnes prohloupili všichni, kdo nepřijeli. Zaprvé byla cesta do Růžovky už trošku zimním dobrodružstvím. Ale jenom trošku. Jenom tak maliličko pošimrala adrenalin, jenom tak maličko prověřila odvahu a zručnost řidičů a také naši vzájemnou solidaritu. Jediná Ilonka uvízla v Kámenu v kopci, kterému se říká "Bucák" (tento místopisný název vnikl proto, že v tom domě na jeho vrcholu bydlí Buckovi). Její autíčko asi nemá dobré zimní botičky. Solidárně pro ni dojel Roman. Auto jí zaparkoval a dovezl ji i Jackem na louku. Roman je prostě taková naše luční jistota. Fotí, pomáhá.. a taky dodává odvahu. Když ho viděla Terezka, rozhodla se, že ten Bucák taky vyjede  ;-). Díky Romane. Libor uzavíral řadu a tak přijeli všichni Děčíňáci najednou :-D. Mezitím už byli na louce nejenom růžovští, ale i bukovinští a kameničtí dobrodruzi. Ne uplně komfortní cestu ale vynahradila nádherná louka. Louka plná bílého, čerstvého sněhu, bezvětří a teplota kolem nuly, sluníčko a všudypřítomná dobrá nálada. Protože mi pár lidí hned po ránu změnilo plány nečekanými změnami, bylo dnešní setkání jedna velká improvizace. Přesto se nám povedlo všechny potěšit a našli jsme čas i na starou dobrou práci v kruhu. 

Rotvinka Bettynka si po chvíli čekání mezi malými pejsky (chválím za náhubek i za její pěkné chování) užila procházku hlubokým sněhem s kamarádem Bruníkem. Berňáček Bruník je teprve osmiměsíční obřík. Trochu svoji silou a nezávislostí (nebo závislostí jenom na Bettynce :-D) trápí paničku. Ta se ovšem dnes mohla v kruhu sama přesvědčit, že je to hodně o jejím přístupu. Je potřeba mít nejenom dobré pamlsky (opravdu dobré.. třeba sýry), ale také kopec optimismu a rozhodnou ruku při vysvětlování. Není totiž zastavení jako zastavení. Silní psi, kterým se daří svoje paničky trochu popotahovat se tak učí víc a víc tahat. Je potřeba zastavovat skutečně včas a skutečně razantně a radovat se ze sebemenšího úspěchu. Vždyť máte krasavce a miláčky. Kevinka, naše nejznámnější bulinka, všechny vždycky hned běží pozdravit. Nemá problém se žádným pejskem ani fenkou. Proto není problém, že chvilku pobíhá mezi všemi na volno. Ve skutečnosti je to přirozené a výborné. Ovšem mohou si to dovolit jenom ti nejprověřenější a nejvyrovnanější a nejposlušnější. Když všechny pozdravila, vyrazila Kevinka na procházku s Capitanem. Capitan je dospělý borderáček, který není kamarád s každým. Dokonce ani s každou fenkou se neshodne. Třeba Aidička je na něj prý moooc velká. Ale svoji trochu nevyrovnanou povahu Capitan vyvažuje výbornou poslušností a na sociálních zvycích poctivě pracuje. Protože bylo nakonec málo psích kluků, vyrazily spolu na procházku dvě běhavé holky: Aileen a Madlenka. Švýcaranda Aileen vyštěkává hlasitě a urputně svoji energii a blondýnka Madlenka pro změnu štěká z nervového vypětí. Tak jsem si nebyla uplně jistá, ale holky štěkaly a běhaly a za krátkou chvíli si hrály. Prostě tu energii vypustily a shodly se báječně. Sporťák  maďarský ohař Caspík, kterému dodatečně všichni můžeme gratulovat k vyběhané licenci na coursing, měl jít s jednou holkou nebo s druhou.. no prostě je na roztrhání, ale nakonec ho vyhrála dobrá kámoška stafbulína Ashley, se kterou se opravdu totálně vyběhají. Je to asi nejrychlejší dvojka z louky. Čekající kavkazanda Aidička se tedy Caspíka nedočkala, ale přesto si užila výbornou procházku, a to s podivnou bulinkou Bully. Bully je nekonfliktní (dokonce setkání s DCinkou se raději šikovně vyhne) a nejspíš si myslí, že je člověk. Ale i tak se jí Aida (jako pes) moc líbila už minule a dnes si také skvěle rozumněly. K nim výborně pasoval malý velký lotr, francouzský buldoček Jack. Na některých fotkách kouká ze sněhu jenom Jackův obleček.. no prostě si s ním holky věděly rady a on byl ve svém živlu :-D. Svůj první sníh si Jack užil na plné pecky. Škoda jen, že odjel s paničkou tak brzy, ale to bylo kvůli tomu nešťastnému autíčku. Svůj sníh ( i když zdaleka ne první) si užil i Bondík. Americký kokr není nejlépe vybavený na běhání v mokrém sněhu. Jeho krátké nožičky ho nechaly v tom nejhlubším sněhu valit hrudníčkem a na dlouhou sametovou srst se sníh lepil a vytvářel obrovské koule. Takže Bond dnes opravdu makal. Každý jeho skok sněhem ho musel stát nesmírnou energii. To mu ovšem vůbec nevadilo, protože na louku přišla nová fešanda retrivřice Brie ;-). Brie je starší kámoška naší malé dravé Foxynky. Bylo vidět, že se mají moc rády. Foxy byla vedle Brie naprosto šťastná a ukázala mi hned dva svoje malé a zatím nenápadné zlozvyky, se kterými je potřeba rychle skoncovat. Zaprvé tedy Brie pořát kouše, a to dost nevybíravě. K zákazu je potřeba, aby měla Foxy na obojku připnutou nějakou šňůrku (stačí obyčejná) pro dnešek posloužilo puštěné vodítko. Když ji totiž panička bude stále chytat za obojek, brzy se to zvrhne v zápas a ten se s Foxy prakticky nedá vyhrát. Druhý problémek je, že Foxynka loví paničce nohy ve sněhu (a lovila by je asi i ve vysoké trávě - pár takových už jsme viděli :-D), čemuž je potřeba ihned předcházet. Dnes jsme k odpoutání pozornosti použili sněhové koule a fungovalo to výborně. Katka je šikovná a rady si velmi rychle pamatuje a osvojuje si správné chování.  Srandu a fajn náladu zajišťují na louce už dlouhé roky dvě nepřeslechnutelné a naprosto pohodové jezevčindy. Moje oblíbené žížalky Tarinka a Kačenka se umí domluvit s každým pejskem i fenkou. Vážím si, že přesto, že nemají žádný problém, stále jezdí mezi nás na louku, rozdávají radost a jejich štěkoauto vždycky hned po ránu moc pobaví :-D. Tradičně dojeli i naši růžovští bulíci, Alfík a Aura, naše Áčka. Aura se rychle naučila těšit na louku a dal by se podle ní řídit kalendář :-D. Alfík je luční mazák, který je jedním ze samých zakladatelů našeho setkávání. Oba jsou opravdu nekonfliktní a pohodoví, jenom Aura se dnes vydala někam za partou a jaksi jí uniklo, že by s sebou měla vzít i paničku Terku. Ta tedy běžela jako o závod .. přitom Alfík chvíli čekal u jezevčic, ale potom tedy taky někam běžel .. :-D. Všechno dobře dopadlo a obě Áčka se zase shledala dohromady :-D. Terezce děkuji, že cestou domů odvezla moji zmrlou vnučku Klárku, která tedy pro dnešek neměla příliš odolné oblečení. Takže ježíšek jí bude muset donést nějaké dobré boty. Klidně poraďte, jestli víte, kde hledat. Trochu pozdě přijela i stafbulína DCinka, proto na ni pro dnešek nezbyl kámoš (kdyby páníček stíhal, měla pro sebe v klídku Bondíka, protože psí holky dokáží vycházet i ve velkých skupinách). 

O práci v kruhu už bylo něco málo řečeno. Přesto se k ní vracím, abych vysvětlila, že v kruhu učíme pejsky akceptovat přítomnost dalších psů. Soustředit se na páníčka i v blízkosti ostatních pejsků. Potkávat se s neznámými pejsky na vodítkách, chodit na prověšeném vodítku a přiběhnout na zavolání. Všechno se to vlastně učí páníčci, ale učí se to tím, že to vidí a dělají hned v praxi. Učí se znát a číst svoje psy a odhadnout, kdy jsou v pohodě a kdy jejich chování napovídá blížící se konflikt. Takže příště si udělejte čas a přidejte se do kruhu. Potom vás pustím zase na procházku, jako dnes.. za odměnu. 

Příští neděle vychází na štědrý den, proto se KONÁÁ :-D. Na všechny se těším. A pro zájemce, kteří nemají odvahu strávit štědrodenní dopoledne s pejskem na louce mám vánoční řešení: sejdeme se i v sobotu :-D. Na sobotu není přihlašovadlo, napište mi smsku, nebo mi zavolejte. Domluvíme se individuelně. papap

Ty, co byli přihlášení a změnili svůj plán až ráno, žádám o zaslání 50,-- na účet (viz úvodní strana). Plánujte laskavě včas. Změny rozhodnutí mi udělaly pro dnešek čáru přes rozpočet. Jaké bude počasí se dá v sobotu už docela přesně odhadnout. Stav silnic je bohužel nevyzpytatelný a může se měnit kdykoliv. Ale Růžová je poměrně civilizovaná obec, kam se cesty solidně udržují :-D. 

za dnešní fotky děkujeme Romanovi a Lence

 

 

kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.