Sobotní setkání před štědrým dnem byl super nápad. Bylo nás tak akorát, abychom měli všichni dost prostoru a dost času na báječné skoro vánoční setkání. Plánování vycházek mi zase trošku nevyšlo, ale brzy se podařilo všechno napravit a myslím, že odcházeli šťastní a spokojení psi i páníčkové. Uplně v první řadě dnes gratulujeme Bertíkovi a paničce Lence, že vyoperovaný útvar z poza tlapky není zhoubný. Chápeme všichni, co si Lenka během čekání na výsledek zažila za hrozné pocity a také Bertík očividně vnímal, že není všechno v pořádku. Takže dnes spolu na louce zářili jako hvězdičky. Bertík dostal navíc na první procházku svoji lásku největší - Aidičku. Aidina je všeobecně velmi společenská a velmi oblíbená. Přes mýty, které obestírají její plemeno, je Aida stále kamarádská. Uvidíme, jak se bude její povaha vyvíjet dospíváním. Ale kdyby nic jiného, tak dětství a mládí si užívá na louce na plné chlupaté pecky. Další osvědčenou dvojicí byli Caspík a Ashley. Ti vyrazili jako střely a pro dnešek se rozhodli objevovat novou procházkovou cestu. Málem v blátě utopili boty, ale nakonec se probloudili a pročvachtali zpátky k autům. Na druhou stranu, na známé a oblíbené místo, na krásnou cestu lesem, vyrazil dnes Nico s fešandou Toničkou. Tonička je blonďatá dlouhovlasá krasavice, když vystupuje z auta, leskne se jí krásná srst a oslňuje všechny psí kluky... když se ovšem vrací z lesa (obzvlášť v blátivý den, jakých je na louce dost a dost), je to pravá divofenka, rozcuchaná, urousaná, vyblázněná a šťastná :-D. Tak přesně, jak má být taková mladá, zdravá, krásná a veselá psí holka. Nicovi se zdála pořát stejně atraktivní, má zcela jiná hlediska, podle kterých její přitažlivost hodnotí :-D. Protože dnes nepřijela Bettynka (její panička se bohužel nesmí vzdálit od záchodové mísy), zbyl jeden psí kluk. Zbyl Janeček a já se zaradovala, že to je nakonec příležitost seznámit ho s mým Asterixem. Barunka je s Jankem velká kamarádka a společné procházky by mohly být fajn. Takže Janek dostal svůj parádní náhubek a vyrazili jsme. Jenže Asterixovi se tedy Janek vůbec nelíbil. Asi se mu zdálo, že je moc pěknej namachrovanej týpek a tak na něj štěkal a celý se naježil a ocásek měl tak do výšky, jak se mu to jenom dařilo. Janka to chování samozřejmě moc zajímalo, takže na vodítku bláznil a zvědavě toho střapatého skřítka chtěl chytit a očichat. Za chvíli se celá situace trochu uklidnila a když Janeček nechal Terýskovi očichat prdelku, bylo to lepší a lepší. Jenomže neplánovaně přijel ještě Martin s DCinkou... a ta zůstala jaksi navíc. Takže jsme Barborku a Terýska nechali proběhnout jenom spolu a Janíčka jsme půjčili DCince. Ta to pochopila po svém a zkusila ho jednou trochu zbaštit, ale Janek není moc jedlý, krom toho dvounožcům se ten nápad nezdál dobrý, takže pojídání a okusování pejsků bylo okamžitě ukončeno a potom už následovala pohodová prochajda. Za hodinu jsme se všichni ukázněně sešli a pejsky jsme dali odpočívat do aut (a také Rudíka, který při tom odpočívání objevil jeden z vánočních dárků :-D :-D). Svedla nás ta pohodová atmosféra a také nás svedla Lenka teplým čajem z termosek a super dobrými sladkými štoličkami, které báječně "napekla" v lidlu :-D. Každý vyrazil ještě na další krátkou prochajdu s jiným psím kamarádem, ale tyhle procházky už byly kratší a pohodvější. Morálku nám na louce zvedl Tašunka na koni a dvakrát párek srnek. Přesto všichni psi byli tam, kde měli být, a dvounožci zářili štěstím. Atmosféra byla náramná. Nikomu se nechtělo odjet. Nakonec jsme postávali a vyprávěli jsme si historky u kterých někteří z nás málem chcípli smíchy :-D. Já hlasuju (a Lenka se asi přidá) pro přežití, příště Kamile raději zalepit pusu :-). Bylo zkrátka báječně a já děkuji asi Bohu nebo osudu, že vás všechny kolem sebe mám.
| Dnes jsem si i trochu zafotila. Ale hlavní dík za fotky patří Lence. |
|
|
