2018.03.04.psi.bez.zkušeností

2018.03.04.psi.bez.zkušeností

Každou chvíli se na louce ukáží majitelé s pejskem, který nemá žádné sociální zkušenosti. Člověk si pořídí štěňátko, v lepším případě s ním chodí do psí školky (nebo taky ne), potom nastane zima nebo dovolené, nemoci nebo práce.. prostě nějaká překážka na společné psočlověčí cestě. Štěňátko je ale hodné a spokojené v bytě nebo na zahradě.. jenom vyčůrat, pomazlit se... ale jak roste, čím dál víc zlobí. Kouše co mu přijde do cesty, skáče na návštěvy i na majitele v čistém oblečení. Vezmete ho na procházku a ono se chová jako utržené ze řetězu a šňafe kolem sebe na kdekoho a kdeco.. to je ostuda !!! tak s ním cukáte a zakazujete... a jste na cestě do pekla. Někdo vám poradí, abyste přišli socializovat, tak s ročním (nebo starším) divokým (obvykle ještě docela velkým) pubescentem vyrazíte mezi pejsky a s údivem zjistíte, že na rozjíveného fracka, kterého jste si vychovali, není nikdo zvědav. Jste nervozní, nevíte co dělat a svoji nervozitu přenášíte na tak dost vykolejeného psa, který vlastně jenom nemá zkušenosti. Ničím se neprovinil. Neví jak se chovat, možná se trochu nebo hodně bojí :-(. "Ale on má doma psího kamaráda.. a ještě taky fenku od sousedů...". To ovšem není socializace. Socializace je časté potkávání a kontakt se stále jinými zvířaty, s jinými lidmi, v různém prostředí apod. Prosím dopřávejte svým psím kamarádům dostatek přirozeného setkávání s jinými psy, s ostatními zvířaty a také s různými lidmi. Dejte svému pejskovi příležitost poznat co nezná, očichat co ho zajímá, proběhnout se s psími kamarády. Naučte ho jednoduchá pravidla. Nevyskakovat z auta při otevření dveří, netahat na vodítku, neskákat na lidi (ani na pejsky) přiběhnout na zavolání a v neposlední řadě ho naučte nosit náhubek. Z nezkušených byla dnes na louce Lessinka. Je to vyděšená NO holka. Zatím je jí teprve půl roku, takže na práci je ještě ideální čas. Potřebuje jistotu od paničky a trpělivé psí kamarády. S lidmi Lessinka problémy nemá. Lessi má doma jezevčičího kamaráda, na kterého je extrémně fixovaná. Očividně on je tou jistotou. Příště se můžeme sejít i s jezevčíčkem. Jenom to potřebuji vědět předem, abych uzpůsobila složení pejsků. Dnes byla Lessinka na louce s jemným, trpělivým a galantním Bondíkem. Přesto, že je Bond malým psem, byla z něj zprvu vyděšená a pokoušela se zdrhnout až se škrtila na vodítku. Je třeba ji v takové chvíli dát víc prostoru. Takže panička musí lépe reagovat. Ale i to se naučíme. Příště se vám budu věnovat hned od samého začátku. Jste adepti na 9. hodinu. Dalším pejskem, jehož chování bylo poznamenané nezkušeností, byl Skaut. Ovšem Skaut už je rok a půl starý NO kluk. Je dost sebevědomý a neznalost prostředí a situace vyřešil tak, že štěkal kolem sebe jako divý a jasně tak všem vyhrožoval, aby se k němu nikdo nepřiblížil. Myslím si dokonce, že nechtěl ani, abych se k němu a jeho páníčkům přiblížila i já. Raději jsem mu dala čas a prostor, aby se mohl uvolnit vedle šikovné Asunky. Dalším původně nezkušeným pejskem byl Aronek. Takový prcek, ucho sem, ucho tam, ale bez náhubku by mě pěkně načechral :-/. Aronek je pejsek z dočasné péče, pejsek bez minulosti. Zřejmě ze strachu kolem sebe štěkal, ale nikdo se ho nezastal, nikdo mu nebyl oporou, možná i naopak, možná ho lidi zradili... a on se naučil, že když opravdu pořádně vyjede, tak člověk cukne a jde si po svém. Takže Aronek se chová k cizím lidem opravdu agresivně. Je celkem nevyzpytatelný. Přesto, že se jeden týden nechá člověkem hladit, další týden klidně vystartuje a pohrozí a možná by skutečně i kousnul. Potřebuje zjistit, že panička je s ním, ale nepřeje si, aby se takhle k lidem choval. Proto jsme dnes cvičili: jeden kontakt s poučeným pomocníkem, který za pomoci konejšivých signálů nabídne Aronkovi pamlsek, jak se podaří náhubkem Aronkovi pamlsek procpat,  Barborka oslovuje Aronka a bez zatažení za vodítko upoutá jeho pozornost a odmění ho za to, že se v klidu od člověka otočí k ní. Toto chování je třeba opakovat a opakovat a opakovat... až Aron sám od sebe vynechá nevhodné vystartování. Psí kamarádku dnes našel překvapivě v podivínce Bully. Bully si pravděpodobně myslí, že je člověk, přesto (nebo právě proto ;-)) lidem také příliš nedůvěřuje. Myslím, že u ní to je částečně povahou a potom také tím, že se jí prostě lidi bojí. Klabonosí bulíci v některých lidech budí nedůvěru až strach. A to samozřejmě psi cítí. No a Bully je pejsek z města, potkává spoustu takových vyděšených lidí, ze kterých cítí hormony strachu (které prý pejsek nerozeznává od hormonů agresivity). Takže asi tak si vypěstovala svoje zaštěkání a neochotu ke kontaktu s lidmi. V podstatě je Bully naprosto nekonfliktní (jenom trošku bláznivá :-D). Ale i psi bez zkušeností se mohou přes tento svůj handicap přenést velmi rychle. Záleží hodně na povaze, sebevědomí a na spoustě dalších okolností. Například Terrynka, modrá dravá stafbulína, nebyla ve štěněcím věku nijak cíleně socializovaná. Na louku přišla poprvé zhruba v roce, ale má nekonfliktní povahu a svým bezvadným chováním až překvapuje. Protože výborně nosí náhubek, dostává spoustu příležitostí na kontakt s fenami nebo štěňaty nebo menšími psy a ona to všechno zvládá na výbornou. Dnes báječně drtila dva kluky: stafbulíka Mártyho a šiperku Ervína. Kluci byli radostí bez sebe, že mají takovou sexydrsoňku :-D, ale zlobit si ji netroufali :-D. Před více než rokem přišla bez zkušeností i malá Darinka. Ta pro změnu uměla výborně komunikovat s pejsky, ale lidí se vyloženě bála. Dostala jistoty, rituály, pravidla, milující rodinu, dost prostoru a rozkvetla v supermazanou lotřici, která sice zůstala trošičku opatrná, ale už se dá snadno ukecat ke kamarádění s člověkem (když to má trochu pod kontrolou :-D). Nesmělá a se špatnými zkušenostmi přišla nedávno i Letty. Fenečka adoptovaná ze psího štěstí byla zřejmě mlácená mužským. Takže se v nové domácnosti bála dospělého syna paničky. Stačilo však naučit se pár základních konejšivých signálů, dát Lettynce prostor a jistotu a útočení ze strachu je pryč. Mezi pejsky byla Letty poprvé vyděšená, ale rozkoukala se extrarychle a dnes už se chová velmi sebevědomě, ale kamarádsky. Snese malé pejsky i velké holky a dnes zvládla i nováčka Skauta, který na ni zezačátku pěkně páskoval. Ona však nehnula brvou, jistá si svojí krásou a inteligencí :-D.  Další dnešní psíci byli už profíci a stálice :-). Aileenka, nohatá a šikovná švýcaranda dostala na starosti malou šikovnou Darinku a rychlerostoucího Hattoriho a už náležitě unaveného Mártyho. Márty a Hattori si zkoušeli klučičí strkačku. I to je součástí nabývání zkušeností. I obskakování mezi stejně mladými lotry je nabývání zkušeností. Terrynka, která ráno umravnila Ervína a Mártyho dostala na druhou hodinu na starosti extrémistu Albertíka. Irský terier je opravdu velmi tvrdohlavý pejsek a je třeba počítat, že přes všechnu sociální gramotnost nebude kamarádit se všemi pejsky. Že bude třeba dávat pozor a vybírat mu kamarády opatrně, spíš už teď směřovat jeho kontakt spíš k sebevědomým fenkám, které si poradí s jeho sexuálními pudy a dokáží ho umravnit. Naprosto na pohodovou vycházku vyšli nesourodí, ale spokojení DCinka a Nico. I takové velikostní rozdíly jsou potřeba proto, aby se velcí psi naučili chovat k malým a opačně. Další procházku měl Nico s Plačkovic bandou. Asunka mu jednou vysvětlila, že "co mám v hubě je moje" :-D a Nico to ihned pochopil. Velkou radost mám z toho, že si výborně vyhráli s Hattorim. Rychlerostoucí kluk největšího bojového plemene na světě je pro nás všechny výzvou. Také pro naše pejsky. Protože věkem ještě velmi mlád je už pěkně velký a také je pořádně oprásklý a už teď si dokáže pěkně sjednat respekt. Dospěláci ho stále akceptují kvůli nízkému věku. Nico mu byl super strejdou. Příště to může vyzkoušet i černohubýMaxík. Už se naučil docela obstojně nosit náhubek, čímž se mu naskýtají nové možnosti k novým setkáním (například s omladinou). Pro dnešek ale Maxíkovi (a hlavně paničce Petře) stačila procházka s Lettynkou na Pastevní Vrch. Přišli totálně vymrzlí a Petra  ráda slyšela, že už nikam nemusí :-D. Naprosto největší profesionálkou se spoustou pravomocí a s mojí plnou důvěrou je Kevinka. Kevinka je ta, která chodí ze všech pejsků na louku nejdéle. I ona přišla svým páníčkem nepoznaná a nezkušená. Během týdnů, měsíců a roků setkávání jsme odhalili její naprosto vyrovnanou povahu. Její smysl pro humor, její sklony k vychovávání a srandovním lumpárnám. Zjistili jsme, že Kevča se prostě nepere. Dostala pravomoc vítat největší neználky a potížisty a běhat na volno mezi jakýmikoliv pejsky. Má můj obdiv i lásku. Dnes za ni Bully převzala doprovázení potížisty Aronka, takže Kevča mohla na drby s Aurou. Aura je také velmi zvláštní psí úkaz, nalezený v Děčínském útulku. Přivezena z množírny po boku se zřejmě životním bullpartnerem Apollem, nemocná, submisivní, stará, vypadávaly jí zuby a byla celá politováníhodná. Našla svoje místo v domácnosti i v srdcích nové rodiny. Našla místo i v srdci nového psího parťáka Alfa. Přestala být "politováníhodná", a předvedla všechny husarské kousky, jaké může taková bullbabča vymyslet. Vyšťavuje roďku svými hormonálními změnami. Poctivě hárá a přemlouvá Alfa k sexu :-D a po hárání ho vraždí pod tíhou falešné březosti.... Nicméně setkávání na louce miluje, na pejsky se těší tak až z toho občas zkolabuje na svoje nemocné srdíčko :-(. Je superpřitažlivou mámou všech štěňat, která se na louce mihnou. Aura je prostě úkaz ;-). 

 

kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.