Tentokrát byla neděle plná úspěchů. Na pejskách, kteří chodí na louku často, je jasně vidět, jak se umí k ostatním chovat, jak jsou klidní a pohodoví, jak nemají zapotřebí utíkat, jak si užívají svoje kamarády a jak se umí soustředit na páníčky. Zářným případem krásně vyspělého psa, psa s vlastním názorem, psa s respektem k paničce, psa s autoritou, psa s láskyplnou povahou, psa s moha komunikačními dovednostmi a spoustou dalších kladů je náš Nico. Náš je proto, že prostě na louku neodmyslitelně patří, náš proto, že ho každý zná, že ho má každý rád. A to právě pro jeho krásnou povahu, se kterou se samozřejmě narodil, ale kterou mohl rozvinout k dokonalosti tím, že dostal nekonečně příležitostí poznávat, zkoušet, dostával zpětnou vazbu, dostával spoustu radosti a lásky. Nico krásně a zcela bez problémů nosí náhubek, takže nebudí hrůzu ani v majitelích malých pejsků. Dnes po procházce s Aidou a potom s Cherrinkou (protože Nico miluje tyhle extrémní holky :-D) se seznámil i s dopívajícím stafbulíkem Mártym. Trošku mu vrknul jaká jsou pravidla psího chování, ale nakonec ho vyzýval ke hře, jako správný strejda. Nico dnes uklidňoval i malou Lilly. Když ho přišla hladit Lillinky panička Anička, lehnul si Nico spokojeně a uvolněně, a aby Lilly jasně věděla, že není nebezpečný a je úplně v klidu, převalil se na záda a ukazoval totální důvěru. Lillinka, která se zprvu docela nečekaně hodně bála, po zkušenostech se samými báječnými pejsky nakonec trošičku rozvázala. Určitě by potřebovala psí setkávání častěji. Krásně se k ní chovali dnes všichni, ale nejkrásněji ze všech Márty. Ve skupince s Lessinkou byla mezi holkami nečekaná nerovnováha a Lessi měla uplně poprvé na louce navrch. Jak ucítila, že není na poslední příčce, jala se na Lilli trošku páskovat. Nijak katastroficky, ale svoji převahu jí dávala jasně najevo. Do toho instinktivně vstoupil teprve devítiměsíční Márty a Lessi od Lilly odděloval. Vždycky se mězi němi najednou objevil a tu Lessi vypoklonkoval. Bez agresivity, dokonce i bez zralého věku, už věděl co je třeba udělat a dělal to. Od takového pejska se učíme. Je úžasný. (Moc mě těší, když majitel u svého pejska objeví schopnosti, které potom dál rozvíjí.) A obě holky ho velmi brzy pochopily a výborně jim to společenství fungovalo. Lessi poprvé skutečně rozvázala a zůstala dokonce dvě hodiny a celou dobu si hrála. Totální pohodičku si užívaly žížalky Tarinka, Kačenka a Darinka na procházce s Bondíkem. Jsou to všichni vyrovnaní malí dospěláci, každý z nich je úžasnou osobností. Mají svoje jasné povahy a bez obalu řeknou co říci chtějí, ale srovnají se i se složitými pejsky a dokáží si louku užívat. Pro dnešek potkali i malého potížistu Áronka. Ten původně vyrazil s Bully, ale brečící Lindička jim procházku rozpustila. (když se kdykoliv stane, že vám nefunguje plánovaná dvojice nebo parta, najděte mě. dám vám náhradní program.) Áron zběsile startuje po všech. A to jak po lidech, tak po pejskách. Myslím, že se nejedná o strachovou agresivitu. Nejhorším nepřítelem jsem se mu už tři týdny zdála být já. Moc mě to mrzí, protože jsem s ním nemohla pracovat a Áronovo chování se nijak výrazně neměnilo (krom drobného úspěchu - krmení od lidí a následného obrácení ka paničce Barče). Přesto nikomu nedůvěřoval. Dnes to nějak vyplynulo a já jsem si Áronka vzala do ruky. Byla jsem k němu tvrdší, než čekal. Zkusila jsem mu zcela jasně ukázat, s čím souhlasím a s čím nesouhlasím. Vyjadřovala jsem mu to vším, jak to jde. Nesouhlas je hrubý hlas, hrubé FUJ, a hrubé cuknutí a nakonec údiv (co blázníš??), souhlas je spousta dobrot (dobrot různých hodnot !!! ne jenom granulí) a milý ton hlasu časem i fyzický kontakt, který mu bude příjemný. Áron se divil, ale kupodivu na mně ani jednou nezaútočil a hned přijal moje pravidla. Chvíli vyváděl, ale když zjistil, že se mu vyplatí soustředit na lidi a brát si v klidu dobroty, velmi rychle změnil chování k lepšímu. Po krátkém tréninku s Bondíkem a Darinkou (moc pejskům děkujeme) se běžel uvolnit na pěknou samostatnou prochajdu a potom znovu se mnou potrénovat s Hattorim a Alfíkem. K Hattorimu si dokonce čichnul !!! a od Darinky si nechal očichat zadeček. Jenom jednou vrknul po Terezce, ale ve skutečnosti udělal velký pokrok. Mám z toho obrovskou radost. Áronek je pro mně výzvou. Chci aby byl šťastný, k tomu se musí uvolnit a naučit se radovat ze života. Nadšená z dnešního úspěchu přemýšlím, jestli s příště nepůjčím siláka Lorda. To je ovšem jiná fyzická kategorie :-/. Lordík pro dnešek vyrazil na procházku tak, aby pejsky viděl, ale nepřišel s nimi do kontaktu. Zatím zůstaneme u toho. Příště má povoleno nemít na procházce náhubek, aby si mohl hrát a lépe se uvolnil. Další bandy byly osvědčené. Bettynka s Rozárkou a Maxíkem, tři mladí a krásní a hraví psi. Rozárka si musela trochu srovnat chování Bettky a Maxíka, ale bez problémů se mezi sebou domluvili a hráli si dál. Jsou to vyrovnaná zlatíčka. Maxík si odvezl domů perfektně padnoucí silikonový náhubek, takže se bude učit, jak s ním chodit mezi pejsky. To není proto, že by byl agresivní, ale proto, aby skýtal klid majitelům menších (i stejně velkých) pejsků. Maxík je natolik pohodový amstaf, že si myslím, že se bude moci do budoucna setkávat i s leckterými psími samečky. Ovšem s přibývajícím věkem to bez náhubků nechci dovolit. Síla těchto psů je obrovská a špatně odhadnutá situace by mohla mít fatální následky. Takže náhubkujte :-D .. trénujte :-D .. neulejvejte se :-D. Bettynka i Rozarka nosi svoje nahubky již automaticky a bez problémů. Běhavá Aileenka s běhavým Capitanem spěchali směrem k Pastevnímu Vrchu. Aileen je velmi pohodová psí holka. Jenom potřebuje psího parťáka sama pro sebe. Ve skupině s dalším hravým pejskem nebo fenkou se domáhá pozornosti a to může vyústit až ve výměnu názorů. Jinak Aileen s nikým problém nemá (jenom s Nicem, kterého se od samého začátku trochu bojí a on jí od samého začátku nakládá. s tím bych ráda jednou něco udělala. ale mezi námi, každý má někoho, komu by dal pěstí ještě před pozdravem :-D .. třeba je to jejich případ a vzájemné antipatie nikdy nezmizí :-/ ). Capitan si tak pěkně užívá běhání s hravými holkami, až se snížilo jeho nervozní chování. Tomáš využívá každou vhodnou situaci k kalším a dalším dobrým kontaktům, což je super. Trojku s klukama Hattorim a Fredíkem vyhrála Terrynka. Hattori a Fredík si výjimečně sedli a báječně si rozumí. Fredy je všeobecně velmi nekonflikntí pes s výjimečně krásnou povahou. Hravý a temperamentní. Potřebuje nějaké STOP povely, ale na to byla panička Jarmilka bohužel vždycky krátká a to se nezmění. Proto vypadá, že Fredík občas zlobí, ale nezlobí, jenom neví, kdy přestat :-D. Ale s pejsky je rád a hraje si na plné pecky. Což se mladému Hattorimu moc líbí. Snadno se nechá ke hře vyprovokovat a tu Terrynku pro dnešek snad ani nepotřebovali :-D. Terrynka je jenom občas umravnila a jinak od nich měla klid. Nicméně Terry je velmi zajímavá povaha. Je to staffbulína (takže neočekávám kamarádění s jinými pejsky), a bývá celá napjatá. Bývá zježená a upřeně na pejsky zírá, vypadá výhružně. Přesto všechno je v kontaktu k ostatním psům velmi milá, až podřízená. Její hra je divoká a tvrdá, ale nekonfliktní. Miluje nejvíc nerozbitné lotříky a nemá konflikty dokonce ani s černou dračicí Darinkou. Jenom snad s Betty si příliš nepadly do oka... ale to se prostě stává :-/. Cherri (která dnes přivezla i tu malou kámošku Lilly) vyšla na procházku se zlobíkem Diem. Zeus je dospívající psí atlet. Zkouší, kde všude nejsou hranice. Zkouší co všechno nemusí udělat, zkouší, kam všude nesahají páníčkovy fyzické možnosti :-D. Je to prostě krásný a šťastný mladý kluk, co si užívá. Je potřeba mu teď nastavit pravidla (proto nejlépe stále používejte stopovací šňůru), aby neměl příležitost dělat kdykoliv cokoliv. Aby na něj byla vždycky nějaká páka. Brzy takové období přejde a procházky budou zase bezšpagátové, ale když nezakročíš Vláďo hned, už to nikdy nedoženeš a budeš stále jenom druhý!) Procházka s Cherrinkou byla plná hry a pohody, protože Cherri je naprosto netradiční povaha, tibetská doga, která má ráda lidi i psy a miluje hru a fyzickou aktivitu. Je prostě úžasná. Sebevědomá a krásná holka. Takže pro takového mlaďase byla přímo magnetická ;-). Bílá andělka s ďábelskými zoubky :-D DCinka si vyrazila na totálně pohodovou procházku s kámošem z dětství, s Alfíkem. Ten si užil chvíli cizí blondýnu a odpočinul si od svojí Aury. Ta mu tedy hned po návratu dala jasně najevo, co si o jeho záletech myslí, ale ona se doma uklidní a bude ráda, že ho má ;-). Přátelství z dětství v pejskách zůstávají tak krásná, jako u lidí. Takže si to dnes Dýdulka myslím užila výborně. Před odjezdem mezi námi pobyla vyběhaná Aidička. Předváděla cachtání v bahnité louži a i jinak nás obveselovala svojí milou povahou. Dokonce, když na ni vylítla Darča (ta si pro to nejde daleko :-D), koukala na ni Aida překvapeně, ale bez reakce odkráčela za paničkou k autu. Zatím se tato mladá kavkazanda jeví povahově výjimečná. Přesto všichni víme (a uvědomuje si to hlavně její panička), že Aida má obrovskou sílu a obrovský hlídací potenciál. Je to odjištěná zbraň a s přibývajícím věkem nemusí její chování k lidem a k ostatním psům zůstat tak vstřícné, jako jsme stále zvyklí. Už teď Aida hlídá auto velmi důrazně :-D. U takové rasy je třeba zajistit, aby byla bezpečně pod kontrolou nebo bezpečně za plotem. Pro nás je to "úžasná Aidička", pro cizí a nezasvěcené je to už "hrůzostrašná obří obluda" :-D. Takže je velký úspěch, že zažívá takové aktivní dětství a mládí plné her a kamarádů. Martin nám dopravil na louku vajíčka na velikonoce, abychom mohli vařit a barvit jenom tu nejlepší kvalitu :-D. Děkujeme. V dnešních šroubovaných větách jsem nenašla místo na pochvalu pro Bonda. A protože si pochvalu zaručeně zaslouží (a s ním i jeho báječní páníci), budu ho tedy chválit tady :-D. Bondík přišel jako paličatý puberťák bez pudu sebezáchovy, který se vrhal do všeho s kokří tvrdohlavostí. K vrčící feně až do huby, vyhrožovat kterémukoliv psímu chlapákovi, ulovit stopu, když už ne rovnou zvěř .. no prostě malá černobílá neřízená střela. Nedal se příliš ovládat a prostě to byl totální samorost. Postupem času, s přibývajícími zkušnostmi a věkem se nějak nebývale vyladil. Naučil se číst ve psech a začal dávat příležitosti překvapivě i nestabilním pejskům. Dokonce si oblíbil dospívajícího borderteriera Bonna, do pravidel louky zasvěcuje všechny nesmělé psí holky, dnes pod vedením páníčka ustál bez výhrůžek i bláznivého Áronka. Bond je prostě vyměněný. Každý by chtěl takového Bonda <3. A každý by chtěl takovou obětavou a chápavou rodinu. Jsem ráda, že jsem vás všechny poznala. (večer budou ještě fotky od Terezky.. .zatím tedy od Romana, od Lenky a pár mých)
|
|
