Nekrmte cizí pejsky. Stále dokola opakuji a píšu, aby nikdo nikdy nekrmil cizí pejsky. Aby nikdo cizí nekrmil toho vašeho miláčka. Protože pamlsky dostává pejsek přece jenom za odměnu a jenom od svého milovaného páníčka. Ostatní lidi má samozřejmě rád, ale pamlsky jsou prostě VAŠE SOUKROMÁ záležitost. Z výchovného hlediska, z hlediska udržení váhy, z hlediska možných potravinových alergií i z hlediska vazby na páníčka. Proč prosím stále nechápete, že u dětí je taková zásada naprosto stejná? Vím, že chcete mojí Klárce udělat radost a dát jí za její roztomilost nějakou dobrotu nebo pozornost. Ale uvědomte si prosím všichni, co tím způsobujete! Dítě dostane odměnu ve zcela nevhodnou dobu, obvykle také zcela nevhodnou odměnu a navíc já se měním v tu chvíli z milující babičky na tyrana, který zakazuje pozření všech těch úžasnýých mňaminek a nutí dítě k disciplíně a k jedení snídaně a oběda apod. Myslím, že si to většina z vás neuvědomuje, ale jsou mezi námi i tací, co jsou schopni dát Klárce dárek tajně. Jmenovaná se jistě pozná!! :-/ Takže znovu a na začátku každých prázdnin budu opakovat !!! NEKRMTE (a neobdarovávejte) ani CIZÍ DĚTI !!!
No a teď už k pejskům. Jak jste zaznamenali v mém "výlevu" o krmení, tak psi a děti mají lecos společné. Nejenom princip odměňování, který je u dětí jen třeba více promyslet, prostě proto, že jsou u nich i jiné odměny, než jenom pamlsky. Ale také třeba potřeba vzájemného setkávání, různých sociálních kontaků je u pejsků podobný jako u dětí. Také jejich postupné dospívání a změny v chování. Jiné chování mají děti ve školce, základní škole, střední a vysoké a diametrálně jiné potom v práci a my stárnoucí kusy před důchodem a naše babičky a dědové. Stejně tak se vyvíjí potřeby a priority pejsků. Štěňata si hrají na plné bomby a poznávají svoje schopnosti. Při šarvátkách se v tomto věku nemluví o agresivitě (měli byste vidět, jak se děti ve školce mydlí o hračky). Psi, kteří mají dostatek možností se setkávat s ostatními si mezi sebou "rozvíjejí slovní zásobu" a učí se vzájemně si rozumět a normálně komunikovat i s pejsky jiných ras a jiného věku a temperamentu. Postupem času se mění hravé dětství na vzpurnou pubertu, kdy pejsek zapomene všechno, co do té doby uměl a nejhorším vopruzem pro něj je páníček (rodič). Když pejskům dopřejete dostatek kontrolovaných psích mejdanů a superakcí s trochou vzdělávání ve slušném :-D psím kolektivu, asi ve zdraví přetrpíte i pubertu a snad ani nespadne Váš dům a snad i domácnost zůstane neokousaná :-D. Potom se pejsek obvykle trochu zklidní a začíná brát rozum. Ovšem s tím je spojené také to, že se už nekamarádí s kdekým, ale svoje kamarády si vybírá (nastávají první konflikty, kterým je třeba předcházet, tedy znát svého psa.) Nejčastěji spolu vyjdou opačná pohlaví, ale přetvrávají i kamarádství z dětství. Někteří psi jsou více a někteří méně společenští. Psí samci bývají mezi sebou soupeřiví a není moc běžné, aby se kamarádili. K nekonfliktnímu setkání psích samců je lepší, aby mezi nimi byl výrazný velikostní nebo věkový rozdíl. Vždy je dobře, když majitel pozná, jak se jeho pes (ideálně i ten druhý) cítí a podle toho nechá nebo nenechá ke kontaktu dojít. Někteří dospěláci mají rádi štěňata a jsou k nim velmi ohleduplní (většina), ale najdou se jedinci, kteří o omladinu rozhodně nestojí a upřednostní svůj klid. S přibývajícím věkem jsou psi klidnější, rozumnější a více fixovaní na majitele. Ale jejich povaha se nemění. Takže stále platí "poznej svého psa a nauč se s ním žít". Když člověk zná svého psa, je schopen mu najít práci, která psa naplňuje. Některý pes rád hlídá na zahradě, jiný rád nosí aporty, další rád běhá vedle kola.. pase ovce, vyhledává zvěř v lese, komunikuje s lidmi a předává radost dětem, důchodcům, postiženým, stopuje, vyhledává v sutinách, cvičí na cvičišti..... Psi mají neuvěřitelné množství uplatnění. Podle temperamentu a vloh toho vašeho najděte tu správnou práci, tu správnou náplň pro život a budete na věky šťastní. Dopřejte svému psovi plnohodnotný život s dostatkem vjemů, zážitků, sociálních kontaktů, dobrodružství i cvičení. Nenechávejte svoje psy zahálet doma. Žijte s nimi. Jsou to vaši nejlepší kamarádi, nejlepší a nejvěrnější životní parťáci. Čím dřív a čím víc jim dáte podnětů, tím lépe vedle vás projdou životem. Dejte jim i pravidla, nějké to odmítnutí rozhodně psovi neuškodí. Na oplátku vymyslete hry a srandy... tak, jako to děláme na louce. Vymýšlejte vždy dobrou motivaci a buďte před psem o krok napřed. Naučte ho, že si vás má hlídat a že vodítko je báječný prostředek mezi vámi, na kterém se vede skvělý dialog s páníčkem. Zvykněte ho, že máte situaci pod kontrolou, že ovládáte i lidi a psy kolem sebe, kterým jasně říkejte, co nechcete. Buďte zdvořilí a ohleduplní i k ostatním zvířatům a nezapomeňte, že svoboda jednoho končí právě tam, kde začíná svoboda druhého. Mám vás ráda, mám ráda vaše psiska <3.
|
|
