Byla jsem jim vybraná: Tarinka

Ahoj jmenuji se Tara a chci vám vyprávět svůj příběh...Narodila jsem se kousek za Prahou v hóódně velké smečce.Bylo nás 47 pejsků a čubiček.Fakt.Teď už páníčkové vědí,že to byla prachsprostá množírna.Ale když se rozhodli,že si pořídí jezevčíka,chtěli ho hned a chtěli čubičku.Tak se tam rozjeli.Z vyprávění vím,že když to tam panička viděla,málem omdlela!Strašně to tam smrdělo a pro samé zrzavé ještěrky nebylo kam šlápnout!A kdyby nejeli takovou dálku,panička by utekla.Bylo nás tam asi 7 prckůNo a když si panička měla vybrat,buď sáhla po pejskovi-a ona chtěla čubinku,nebo po fenečce,která byla zamluvená.Nakonec ta paní sáhla mezi všechny ty mé strýčky a tetičky a vytáhla MĚ!Podala mě paničce,ta mě zvedla,podívala se mi do očí...a řekla..tak jo,už nehledejte,vezmeme si tuhle.Opravdu si mě vybrala?Asi ano.Ještě chtěla vidět moji maminku.A ta se jí moc líbila.Každopádně jsem se rozloučila se svojí početnou smečkou a rozjela jsem se do nového domova.Cesta byla strašně dlouhá!Když jsme dorazili,čekala na mě taková černá koule,které říkali Fibinka.Ale byla na mě hodná.Jenže já byla zvyklá na hodně velkou smečku,tak jsem moc plakala.A i když jsem těm novým páníčkům vlastně zbyla,vzali mě k sobě do pelíšku,aby mi nebylo smutno.Tak snad na mě budou hodní?!A prý,že se budu jmenovat Tara.Tak jo,ale já jsem se rozhodla,že budu pěkná potvůrka a dám jim ten můj vstup do nového života pěkně sežrat!Po pár dnech jsem zjistila,že to nebude tak strašný.Pořád se se mnou mazlili a byli na mě fakt hodní.Také jsme šli nakupovat.Koupili mi samé dobrůtky,pelíšek,svetr a také nějakou šňůru a cosi,co mi dali kolem krku.Teď už vím,že to je obojek a vodítko(fůůůj),ale jako prcek jsem to neznala a vůbec jsem netušila,co mě na té věci čeká!Dali mi to na krk a prý-jdeme na procházku!Mě se to ale vůůbec nelíbilo.Táhli mě ulicí dolů a...co to je za kravál??!Pomóc,tak strašně jsem se lekla!Co to bylo?!Panička mě chlácholila,že to nic není,že to je jen zlá,ušňafaná čubka,ať se nebojím.Ale byla ták veliká!A ty zuby!Moc jsem se bála.No a potom jsem se pro jistotu bála úplně všeho.Psů,lidí,aut,kočárků...Páníčkové ze mě byli nešťastní...Štěkala jsem hodně nahlas a na vše,co se hnulo.Prý to byla hrůza.Ale když jsme byli u pana doktora,poradil nám paní,která mě prý naučí s těmi velkými hafany vycházet.Csss,to určitě!Nicméně,jednoho dne,mě páníčkové naložili do auta a že prý jedeme na louku.Jeli jsme docela dlouho,ale stálo to za to!Přijeli jsme na véélikou louku.Chvilku po nás přijelo bílé fáro...nějaká paní otevřela kufr..a představte si...vyskočil vééélký buldok!!Křičela jsem co to šlo!Móc jsem brečela a utíkala pryč!Jenže,když jsem se po očku ohlédla...nikdo za mnou neběžel...nikdo mě nechtěl sežrat!Co to?Byla jsem z toho zmatená!Panička byla strašně zelená a určitě se bála víc než já,protože byla nějaká zapíchlá do země!(ano,panička se málem zhroutila)Tak jsem pomaličku šla za tou obludou...no a nic...nevšímal si mě!!Za chvíli jsem viděla přijíždět další auta...Ježíši...co to je za psy??A co to mají s těma čumáčkama?!Pomóc!Ale světe div se,nikdo mi nechce ublížit...očichávají mě...jsou hodní...Ale šňafat tedy budu,aby si nemysleli!Konec konců..když se podívám na paničku..někdo jí musí být oporou!Jenže panička trvá na tom,že štěkat nebudu.A že sem tedy párkrát pojedem,abych se naučila,že ne všichni velcí pejsci jsou zlí.No a vidíte,už sem jezdíme táák dlouho,že jsem ne jen já,ale i páníčkové,přišli na to,že i velcí pejsci můžou být fajn kámoši.Ale šňafu stejně!:-D Ale už se nebojím.To jen zkouším paničku!Vlastně se na každou neděli neskutečně těším.A jsem strašně vděčná všem těm bojovým obludkám,že mě přijali takovou,jaká jsem.Malá,rezavá,strašně ušňafaná klobáska.A tetě Marcelce jsem nesmírně vděčná,že tu mojí paničku vede tím správným směrem,že jí vždy dobře poradí,že konec konců,jsem malá,ale dobře vychovaná,sebevědomá slečna.Dobře,no,trošku ušňafaná,ale to mám po paničce!!Takže úplně nakonec-myslím,že to můžu napsat i za páníčky-našli jsme ve vás všech,čtyřnohých i dvounohých bezva kamarády,na které se každou neděli nesmírně těšíme.Máme vás moc rádi!HAF

takhle pěkně napsala příběh svojí psí holky Tarinky Iva Kučerová - krotitelka jezevčíků :-D

 
kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.