Dejte psovi prostor

Jeden z nejčastějších dotazů se týká situace, kdy pes ZAVRČÍ, VYSTARTUJE, ZTUHNE apod.

Dobré je, že si dovedete všimnout, že váš pes ztuhne, nebo že jste si včas všimli, že lehce zavrčel, protože už při velmi malém náznaku „nevole“ je potřeba správně reagovat. A jestli čekáte, že máte ukázat, kdo je pánem, tak to čekáte ŠPATNĚ.

Naopak - DEJTE SVÉMU PSOVI PROSTOR !

Slušný pes s námi slušně komunikuje a srozumitelně nám říká, že nechce. Nechce, abychom pokračovali v tom, co právě děláme. Může to být v různých situacích. Ale obvykle když psa dostáváme „do úzkých“, tedy saháme na něj nebo ho držíme (on to z nějakého důvodu nechce),  blížíme se k jeho misce, hračce apod. Poslouchejte svého psa a řekněte mu, že mu ROZUMÍTE. A to tím, že ihned přestanete dělat, co jste dělali. Řekněte svému psovi, že ho chcete pochopit, a to tím, že ustoupíte, skloníte oči, zívnete, spustíte ruce podle těla, zpomalíte pohyby, olíznete si rty apod.  je spousta signálů, které snadno dokážeme použít a které jsou psovi srozumitelné – obvykle to NEJSOU SLOVA. S pejskem platí „mlčeti zlato“. Takže první domácí úkol: najděte knihu nebo články o „konejšivých signálech“ a naučte se je používat. Například opomíjené zívání je snadné, funkční, báječné. Druhý domácí úkol: mlčte :-D.

Když tedy pes pod tlakem vytuhne nebo zavrčí, ihned vydejte konejšivý signál a přestaňte dělat, co jste zrovna dělali. Ustupte a dejte svému psovi prostor. Uvidíte, jak rychle pochopí, že mu nechcete ublížit a že se na vás může spolehnout a uvěří, že ho chápete. Ihned vám začne více důvěřovat. A když se na zopakování nepopulární činnosti vybavíte nějakým pamlskem, bude pejsek ke spolupráci hned lépe nakloněn.

Nicméně teď přijde to nejdůležitější: rozeznat proč váš pes vrčí, dobře zhodnotit, jestli není nemocen nebo ho něco nebolí, nebo vrčí ze strachu, nebo chce zastavit nějakou vaši činnost (kapání do očí, otírání tlapek, přibližování se k němu, zvedání ze země apod.), nebo jestli si hájí něco, co považuje za svoje (misku s jídlem, pelech, dveře apod.) ...

Obzvlášť v prvních dvou případech, tedy je-li pes nemocný a nebo ho něco bolí a nebo v případě, že se pes něčeho bojí, nebo se bojí nás, je potřeba postupovat opatrně a s pochopením. Psa, který jeví sebemenší projevy nemoci necháme samozřejmě vyšetřit a zjistíme v jakém je zdravotním stavu. Pejskovi, který se očividně bojí (při vrčení stahuje ocásek a nebo dalšími gesty vyjadřuje strach), necháme dostatek prostoru a času a v uvykání pokračujeme trpělivě se spoustou příležitostí vydělat si pamlsek za sebemenší aktivitu. V těchto případech vysílejte ke svému psovi jasně konejšivé signály, aby snadno pochopil, že mu nechcete ublížit a odměňte i sebemenší náznaky psí aktivity směřující k vám. Nesahejte na psa a nejlépe na něj ani nemluvte. Koukejte do země, seďte na bobku bokem ke psovi, ruce svěšené... pokud se na vás pes podívá (zachytíte to periferním viděním), ihned upustíte pamlsek, když se k vám natáhne, ihned upustíte pamlsek, když se vás dotkne, ihned upustíte nebo nabídnete pamlsek. To všechno tak, aby pes pochopil, že se mu jeho vlastní aktivita vyplatí. 

Marcela – www.pejskowe.cz

 
kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.