Po dlouhé době bylo od rána krásně. Vzduch byl teplý a země suchá. A nejlépe to vystihla Eliška (panička od Bully), když mi dnes 8.5. řekla, že mě vidí poprvé bez čepice :-D. Takže tak to chodí na růžovské louce :-D. Dnes jsme pobíhali po louce s krátkými rukávy a užívali jsme si plnými doušky sedání a lehání do trávy. To pěkné počasí a také krásné chování našich pejsků přispělo k naprosté pohodě. Ráno se sešla partička prcků. Byly naše ostřílené jezevčice Tarinka a Kačenka, které chodí vždycky, i když jsou trvale nejmenší. Velcí psi je neděsí. Tarča si klidně zavrčí na amstafa Bertíka a je s ním hned hotová :-D. Ale i tak bych si přála mít partu malých pejsků větší. Už proto, že si myslím, že socializace je pro malé pejsky uplně stejně důležitá, jako pro ty velké. Možná i víc. Prcek, který umí vycházet s velkými, se nestává automaticky kořistí a dokáže se plnohodnotně prosadit. Také poslušnost je pro malé pejsky důležitá.. vždyť většina poslušnosti je pro bezpečnost našich mazlíků. Proto mě potěšilo, že přijel i pudlík Čaky. Čaky na louku občas paničku vytáhne, ale celá jeho rodina je hodně zaneprázdněná. Takže Čaky. .. asi budeš muset trošku zlobit, abys na louku prostě musel ;-). A zavítal mezi nás i kříženec Kubíček. I Kubíček už kdysi jezdil, do chvíle, než ho vyděsila nevychovaná a nesocializovaná JRT Jacky, která od štěněte neměla ráda žádné pejsky a Kubíčka napadla. (Mimochodem s paničkou Jacky jsem mluvila nedávno a vím tedy, že žijí na plné pecky.. Jacky má vynikající poslušnost, ale žádné psí kamarády. Žije ve světě lidí.) Tak to naši psíci mají kamarádů dost. Chvíli jsme měli prcky pohromadě i s hodným (ale fakt ne malým) Maxíkem. To je šikovný a hodný velký pes. Má naprosto vynikající vztah s paničkou a je to na nich obou vidět (i na fotkách :-D). Maxík je uctivým kamarádem všech menších, slabších a hodných. Trochu v rozpacích bývá z velkých psů. Další nohatý byl dnes saluka Amar. Po tom, co panička marodila, se těšil na louku jako dítě. Je to moc úžasný pes. Na louce mu není co vytknout. K ostatním pejskům se chová obvykle velmi zdvořile. A malé pejsky nechává uplně na pokoji. Doma ovšem prý stále loví svoji malou psí parťačku. Ve spolupráci s paničkou se to pokusíme zatrhnout. Poslední v první skupince přijela malá vzrůstem, ale velká svojí rasou, bullterierka Bully. Bully je prcek :-), má svůj svět, miluje páníčky a běhání za míčkem. I na louku chodí již tradičně bez vodítka :-D. Nemá problém se žádným pejskem ani psí holkou. Chová se uctivě, ale umí si obhájit hračku. Je to taková naše velmi zvláštní parťačka... jak už bulíci bývají. Sotva jsme si stačili ukázat pamlskové hračky a hru na plato od vajíček plné pamlsků, přijížděli další pejskowe. Nicoušek a Elinka spolu vyrazili chvíli na procházku vypustit páru. Potom se nám vyměnili a Nicoušek vzal na romantickou jarní prochajdu DCinku, která se s ním učí, že každý německý ovčák není kousavý zlořád. Electra je zase důležitá pro Majkýska, který vedle sebe po letech práce konečně snese nějakou fenku, ale ta to musí opravdu umět. A Elinka to s ním umí. Každý pes na louce dostává spoustu pozitivní energie. Dobré zkušenosti a nové zážitky. Ale když je pejsek schopný pomáhat dál, těší mě to obzvlášť .. a myslím, že to těší i majitele a možná i ty pomáhací psy. Protože to znamená, že jsou jedineční, úžasní, šikovní a mají ve svém životě uplatnění. Kdo by to tak v životě nechtěl mít? :-D Tradičně přijely i holky bulinky Kevinka a Kača. Kevinka byla také kolik roků "pomáhací" holkou. Teď ji trochu odlehčujeme a dopřáváme radost. A ona zůstává úžasná. S mamkou Kačkou si užívají čerstvý život v domečku a romantickou prochajdu dnes daly s Bertíkem milovníkem. Pěkně ho vyladily a on byl potom krotký jako beránek. Dokonce se pustil i do hry s platem a hračkami. Ne příliš nadšeně, ale přecejenom ho to zaujalo. Kevinka a Kača to rozjely ve větším stylu :-D a baštily dobrotky hračka nehračka. Po čichacích hrách s míčky a hrou s platem a hračkami, jsme se pustili i do vyhledávání cizí osoby. Vyhledávání začal Majky a zdálo se nám, že tahle hra se mu opravdu líbí. Další předvedla svoje umění DCinka, která už se naučila používat bravurně svůj čumáček v minulém roce. Bylo znát, že ji hledání tety baví a že to zvládá opravdu levou zadní. Potom si poprvé vyzkoušel i Nico, k čemu všemu se dá používat nos. Příště budeme určitě pokračovat, obzvlášť pokud nám bude takhle přát počasí. Majkýsek si na uplný závěr zahledal ještě jednou pod břízami, kde byla práce náročnější, ale pro něj i zábavnější. Bylo to zřejmé na první pohled. A potom Majky lítal po louce svobodně, s volně puštěnou šňůrou honil lítací talíř a poskakoval v trávě jako dítě... po letech práce a striktních pravidel přichází pomaloučku a opatrně opravdová svoboda pro černého pejska se složitou povahou. Moc mě to těší. Milé setkání nám před koncem přinesla náhoda, když na louku zajeli koňáci (auty s vleky), aby na koních vyjeli na Dolský mlýn. Koníci byli zvyklí na pejsky a koňáci byli milí, tak jsme využili příležitost a nechali jsme naše psy poznat koníky. Ale i my dvounožci jsme si dopřáli kontakt s překrásnými zvířaty. Pěkná náhoda.
| fotky žížalky | fotky ostatní |
|
|
pošlete i fotky z mobilu apod. |
