Chci, abyste věděli, že jsem nejsvobodomyslnější člověk, kterého znáte. Přesto, nebo naopak PROTO trvám na včasném přihlášení všech pejsků, a to NEJPOZDĚJI do soboty do 18ti hodin. Doufám, že když vám to vysvětlím, budete příště ohleduplnější a nebudete se přihlašovat v deset večer nebo odhlašovat v neděli ráno. Sami vidíte, že na louku chodí psi všech možných ras, velikostí, věku, povah. Psi bojácní, psi namachrovaní, psi nezkušení, psi vyrovnaní a psí andělé (Kevinka :-D) i psí asociálové. Od dvoukilových čivav a krysaříků, přes jezevčíky a normálně velké stafordy, vlčáky apod. až po naše obří kamarády kavkazandu Aidičku a 70ti kilového Dextra. Jestli si myslíte, že klid a pohoda, která obvykle na louce mezi takovými různými pejsky panuje, je normální a běžná, tak jste na omylu. Abych zajistila, že každý z pejsků bude mít na louce psí kamarády a bude si s nimi skutečně příjemně užívat hru a komunikaci, musím v sobotu večer dlouho sedět a vymýšlet kdo s kým si pravděpodobně sedne a kdo s kým by měl být naopak od sebe co nejdále. Znám vaše pejsky a velmi brzy odhadnu, kteří si budou snad spolu rozumnět. A také vím, že Nico musí jít na uplně opačnou stranu než Max a Fredy by měl být spíš v lese, kde nemá takový přehled a neutíká za ostatními, zatímco Roza raději na louce, kde je z dálky vidět, jestli neběží srna ;-).. to všechno a spoustu dalších detailů zvažuju, když v sobotu večer plánuju nedělní složení pejsků. Obvykle potom volám SOS mým stálicím (pravidelně Kamile ;-)) a prosím, aby přišli s tím nebo oním pejskem nebo fenkou, protože mám nějakého psa, který prostě nemá kamarády. To mi pomáhá vykrýt Kevinka, DCinka, Terrynka, Janeček, Nico, Bond, Áčka ... a další psi, kteří si poradí s kdejakou složitou povahou. A když si všechno sedne, někdo změní svoje rozhodnutí a já můžu začít znovu :-(. Jsem sama proti sobě, ale nechci vás odpálkovat. Proto přeplánovávám a přeplánovávám. Vzhledem k povahám psů je to někdy jednoduché (Bully je univerzální, proto Liborovi toleruji pozdní přihlášení bez velkých řečí :-D), Bruník je malý čudlík, který nemá moc sebevědomí, takže když nepřijede, tak jakoby se nic nezměnilo, ale mě bez něj vznikne skupina nekonfliktních pejsků a fenek, kteří mohli pomoci jinému čudlovi, nebo mohli ustát nějakého potížistu. Často dělají změny na poslední chvíli nováčci, než si zvyknou na režim. Ale když se pozdě večer přihlásil Skaut, měla jsem plné ruce práce vymyslet, jak celou skupinu přerovnat (mimochodem u Skauta mě potěšilo, že páníčci ustáli to, jak se jejich pes choval minule podivně a jdou znovu do dalšího pokusu o rozluštění jeho povahy a o zlepšení jeho komunikačních dovedností) , stejně jako když minule v neděli ráno odpískal louku Dextr :-(. Na závěr pro zasmání ještě několik důležitých informací, na které hledím, když v sobotu píšu kdo s kým a kam půjde :-D - Dusty nechodí na Pastevní vrch, protože to je pro páníčka daleko a je tam vítr :-D, Nico by měl jít s Toničkou, protože panička cestou zkonzultuje s panem doktorem svůj zdravotní stav :-D apod :-D. Tak doufám, že jste tímto pronikli do tajů lučního pohodového setkávání a příště budete ohleduplnější při rozhodování, zda přijít nebo nepřijít. Nikoho jsem nikdy nenutila, rozhodnutí je jenom na vás, jediné o co prosím, rozhodujte se včas. Nejlepší jsou ti, kdo se hlásí už v podnělí ráno .. to miluju .. víš Vendulko :-D. Super se mi potom odhaduje počet pejsků a mohu vytvořit dvě skupiny, abych na každého měla dost času. Mám vás ráda a těším se na louku. Už se jdu pomalu obléknout obout nepromokavé boty a šup vymrznout. Je neděle 8:50 ráno a já jsem si tenhle kousek nemohla odpustit.
No a teď k samotnému průběhu louky, takže neusínat... večerníček bude dlouhý :-D. Ráno všichni ukázněně s pejsky na vodítkách a každý podle instrukcí. Tak to mám ráda. Dextr už s páníčkem čekal na louce, když jsem přijela. Celá vyděšená Iva nechtěla ani za nic pustit žížalky Tarinku a Kačenku, aby se od něj prý nenechaly vdechnout :-D. Ale Dextr malé pejsky nepapá, a krom toho byl v rozumné vzdálenosti a na vodítku. Brzy už bude nosit i parádní lehký kovový náhubek (výprodej bramborového košíku za 99,- :-D :-D ). Lettynka, rozkvetlé poupátko se s Dextrem hned ráno seznámila, abych věděla, jak jim půjde druhá společná hodina. A nutno podotknout, že Letty je naprosto vyrovnaná a nebojí se nikoho a ničeho. Chová se přátelsky a mile. Možná ji začne bavit i jízda autem, když je to za úžasnými psími kamarády. Pro dnešek se dočkala fešáckého Capitana a moc jim to spolu slušelo. Brzy přijela také Lessi. Na novém vodítku byla už trošku sebejistější. Také panička už začíná správně pracovat. S Kevinkou to ale bojavé Lessi moc nefunguje (Kevča na ni nemá nervy :-)), ale s žížalkama a s Áčkama to bylo moc fajn. Lessince se líbily jezevčice a ty s ní neměly sebemenší problém. Bulíci už se Lessince tak roztomilí nezdáli a pěkně si je hlídala a odháněla Alfíka. Ten jí zkušeně dával dost prostoru. Když jsem chtěla, aby si bulíky pohladila panička (aby měla Lessi ten správný příklad náklonnosti), odhalila jsem, kde je problém. Petra se bulíků bála (proti tomu nic, také se bojím cizích psů), takže dostala úkol se naučit s cizími psy správně komunikovat a tak se lépe ovládat a překonávat svoji nedůvěru. Potom i Lessi bude klidnější a důvěřivější. Takže tady se budou holky učit spolu :-). Po čase přijela Foxynka. Je to nesmírně šikovná a osobitá psí holčička. Vyslala jsem ji s malým, ale přitažlivým buldočkem Jackem. On je divoch, ona princezna... no ale nezajiskřilo mezi nimi, takže se spolu jenom tak courali. Moc se jim líbilo, když našli (organicky) pohnojené pole :-/. Užívali si pachů plnými nejenom tlapkami. Ochutnávali a obalovali se v tom nechutném smradu, až to paničku Katku málem zabilo. A k tomu já jsem ji nutila to ignorovat :-(((. Ale je to tak, když už se dostanete do situace, že svému psovi v něčem nedokážete zabránit (a to tedy opravdu nešlo), je lepší nechat psa, ať se válí, než mu neúspěšným zakazováním předvézt, že na něj nemáte. Foxynka nakonec s parfémem zabodovala a při setkání s Capitanem byla nejúžasnější na celém světě :-D. Dvojice Foxy a Jack se měla v průběhu první hodiny setkat s Nicem a Bettynkou. Ti měli oba zkušeně náhubky, aby byl uplný klid. Jack se na Nica i Bettynku moc těšil a řádil jak je to jeho zvykem. Ale Foxynka byla velmi zdrženlivá. Velkým pejskům hned nedůvěřuje. S varovně vyceněnými zoubky se ještě jakž takž nechala očichat od Nica, ale Bettynku brala velkým obloukem. Bettynka byla statečná a když se jí nepodařilo k Foxy dostat násilím (protože byla pevně na vodítku), zkusila si i lehnout na zem, aby vypadala menší. Tahle metoda by jí dřív nebo později zafungovala. Ale pro dnešek jsme ji nechtěli přetěžovat (je po kastraci), takže ji panička vzala brzy domů. Jack si dnes vysloužil velkou pochvalu za přivolání. Několikrát bylo vidět, jak moc ho zajímají psi okolo (obzvlášť proto, že to s Foxy nebyla žádná hittparáda), ale vždy poslechl paničku a krásně přiběhl na přivolání. Je vidět, že bere rozum (tedy buldočí .. jestli se tomu bude dát říkat rozum :-D). Čím dál hodnější Aileenka vyrazila kolem Kovářova kopce s Bertíkem. Cestou si užili nalezenou zvířecí kost, čímž nás Aileen dovedla k dalšímu tématu jak trénovat vracení čehokoliv. Dextr se konečně dočkal zpozdilé Aidičky, ale výbornou hrou si to vynahradili na louce za silnicí. Už se těším, jaké pěkné fotky budou dneska těžké váhy zase mít :-D. Do lesa jsem dnes poslala dvě dvojice s přesnými instrukcemi. Dusty šel první se slečnou Rozou, která přiběhla vedle kola ze Srbské Kamenice. Chvíli za nimi do lesa šli i Maxík s Asunkou. (Tedy Plačkovi mě dnes pořádně vyděsili pozdním příjezdem a tím, že nebrali ani jeden telefon. Už jsem za nimi vysílala záchrannou misi Terku a Áčka :-D). V lese šly tyhle dvě dvojice chvíli každý zvlášť ale zhruba v polovině procházky se měli všichni setkat dohromady a zkusit, jak se velcí skoro dopělí psi snesou. Dustík má pochvalu za náhubek. Maxík ho bohužel ani nemá koupený (dnes mi zbyl jeden kus na prodej, takže ho můžeme Maxíkovi nechat), natož natrénovaný. Ale kluci se znají od dětství a stále to mezi nimi funguje. Takže po zbytek procházky mohli zůstat pohromadě. Holky to měly trošku jinak, očividně si zprvu nedůvěřovaly a dokonce si vyměnily v krátkosti názor. Ale tím se všechno urovnalo a dál byly v pohodě. Jsou to prostě úžasní psi a úžasné fenky. Se střapatým zlobíkem Albertíkem vyrazila Terrynka, která ho má ve skutečnosti moc ráda a báječně si spolu hrají. Albert je totiž fešák a s holkami už to umí. Jenom je trošku víc sebevědomý, než je zdrávo. Proto pozor na velké kluky. Láskyplnou prochajdu si užili také Tonička s Bondíkem. Ti mají na sebe tu správnou energii. Trochu se trápili majitelé Skauta. Ten přijel znovu celý rozrušený a nesvůj. Určitě by bylo lepší, aby se cestou na louku měl možnost proběhnout aspoň půl hodinky, aby vypustil prvotní energii. Nebo příště přijeďte na louku dříve a než přidou další psi, můžete si užít volnost a Skaut si může zkontrolovat to prostředí. Problém je, že Skautík je dospělák a docela kus psa, ale neumí zatím nosit náhubek. Proto s ním majitelé i trpělivých holek nechtějí mít nic moc společného, protože prostě nikdo nechce riskovat dirky do psa. Při prvním vypuštění nás Kevča se Skautem hned přesvědčili, že v aifru společného vrčení neposlechne ani jeden a bylo to docela nepříjemné. Proto zbytek procházky absolvoval Skaut na vodítku. Ale ani jeho vodítko není přiliš praktické. Doporučuji pořídit dvou až třímetrové lehké, pevné vodítko, připnuté na normální obojek. Pes se potom lépe ovládá. A rozhodně příště už také šňůru. Další hodinu byl Skaut s Rozárkou. Ta ho tedy zvládla velmi dobře a potom mu také půjčila 10ti metrovou šňůru, takže měl konečně trochu prostoru na hru, ale přitom byl pod kontrolou. Roza zatím stále ve všem boduje. Jezdí krátce, ale už předvedla veškeré kvality svojí osobnosti. Někde všude mezi spoustou pejsků se prošla i DCinka. Páníček ji přivezl vyvenčit i když byla teprve v podnělí na kastraci. Vyvenčení bylo v pořádku, pejska jsme k ní nedávali, aby se nemusela fyzicky namáhat. Jenom Martine doba, kterou jsi jí naložil byla ještě opravdu moc dlouhá. Kastrace je velmi náročný zákrok, ona k tomu měla chudinka spoustu komplikací, půlhodinová procházka by jí stačila až až. Nicméně DCinka s náhubkem mezi ostatními pejsky byl velmi dobrý krok. Určitě to příště uskutečníme. Ale příště myslím za dva týdny. Ten příští ještě na pohodu!! No a to ještě zdaleka není konec. Ukázaly se také rýdžbečky Adélka a Endynka. Těm jsme svěřili na procházku odolného Fredyho a ještě dalšího zrzka: Hattoriho. Ukázalo se to jako šťastná kombinace. Holky se jenom tak procházely a opalovaly a kluci si spolu užívali a parádně hráli. Fredík je poklad. Je to tak nekonfliktní pes, až mě to začíná překvapovat. A Hattori se vedle něho choval také moc pěkně. A jak jsem již někde na začátku psala.. pozdě přihlášená a pozdě přijevší (jestli takové slovo existuje :-D) se ukázala Bullynka s celou rodinou a na starosti dostala šikulka naše podivného Áronka. Ten má problém nejenom s pejsky, ale také s lidmi. Nejvíc bohužel asi se mnou :-(. Moc mě to mrzí. Áron se docela dobře nechá ukecat na pamlsky, což má panička Barča za úkol dělat uplně všude a uplně s každým ochotným člověkem. Jak už je zvykem, po hodině nastalo "škatulata batulata" a každý pejsek vyrazil s jiným kamarádem (pokud bylo v mých silách i na jiné místo). Při výměnách doporučuji odkládat pejsky na pár minut do auta, aby si zvykli, že skokem do auta nekončí všechna legrace. Auto je domeček, kde se odpočívá a čeká. Z něj vede za chvíli cesta k další zábavě. Toto je velmi praktický zvyk. Jak se scházíme u aut, různě se spolu setkávají psi na krátké chvíle, na očichání, na zkoušku trpělivosti :-D. Dnes jsme nechali setkat a seznámit dokonce i Capitana a Dustíka. Kluci k sobě zatím nikdy nepřišli. Capitan je na pejsky ostražitější, ale za dobu, co chodí na louku, se hodně zlepšil. Samozřejmě si klučičí kamarády vybírá, ale zrovna nedávno se skámošil s dobrmaním chlapákem. Dusty je zatím naprosto pohodový. Jeho povaha je obdivuhodná a dnes znovu zabodoval. Nechal se bez problémů očichat a krásně dával trošku nervoznějšímu Capitanovi prostor. Dělal, jako by o něm ani nevěděl. Až za chvíli ho také očichal a vzájemně se krásně ujišťovali o svých čistých úmyslech. Bylo to moc pěkné. Dokonce by mezi nimi mohla fungovat i hra. Náhubky nám skýtají spoustu netušených možností. Bez náhubku (a také o dost nervozněji ze strany páníčků) se sešli neplánovaně i Bondík a Alfík. Kluci byli v naprostém klidu, Alf se nechal zkušeně očichat a Bond si na vyrovnaného silného samce nic nezkoušel. Jenomže to bylo neplánované a beznáhubkové setkání, takže byli oba páníci dost ve stresu a nešlo nechat proběhnout dost dlouho :-(. Neplánovaná setkání jsou tak trochu kapitola sama o sobě. Na jednu stranu je nechci, na druhou stranu odhalí obvykle výborné povahy. Neplánované setkání Rozy a Bettynky.. .dnes oficielně nejlepších kamarádek, neplánované setkání Nica a Janka prokázalo, že se na první dobrou hned neservou, že jsou oba normální pohodoví psi, dnešní neplánované setkání Foxynky a Capitana odhalilo ohromné sympatie... v neposlední řadě Bond a Alf předvedli, že jsou báječní a skvělí a překvapivě rozumní psi... přesto mi to nedělejte a hlídejte si pejsky ;-). Dnes bude hodně fotek, ale přidávám je postupně, takže si hlídejte, abyste viděli všechny.
|
|
