Nebývale podařená neděle. Počasí jako malované a pejskové, kteří si užívali louku a s nimi i jejich páníčci. Dnešní nováčci napoprvé koukali, jak se to u nás vlastně vede. Bougie, manchesterská terierka, která štěká na velké pejsky, dnes vyzkoušela štěkání na kdekoho. Panička zoufale tápala, jak na takové chování reagovat. Ale mohla zůstat v klidu, protože kolem byli buď spolehliví pejskové, nebo velcí siláci s náhubky. Takže Bouvie mohla poprvé v životě zkusit dotáhnout svoje chování do konce. Nakonec se k nikomu nepřiblížila, ale ani se příliš nevyděsila, když se panička vzdálila a nechala ji v štěkání samotnou. Bouvie zastrašuje, ale nezdá se mi, že by se moc bála. Protože bojavý pejsek, když může, tak uteče, obzvlášť tehdy, když od situace odejde páníček. Ale tahle potvorka chtěla třeba vyplašeného Áronka zbaštit. Áronek z toho měl amok. Sám ještě neví, jak se ve které situaci chovat, takže attack malé bláznivky nedokázal vyřešit jinak, než že by se do ní pustil. Ale vodítko a náhubek mu bránily. Také jsem mu trochu bránila já a pokusila jsem se ho odměnit v ten okamžik, kdy stratil o štěkavku zájem a párkrát se to dokonce podařilo. Je to malý pejsek s velkým bojovným srdcem a spoustou otázek. Krásně se nám mění před očima. Je vidět, že dostává ty správné odpovědi. Líbil se mu dnes Pluto. Pluto je půlroční maďarský ohař. Byl vyplašený a bodejď ne. Na louku ho vzal "hlídací" strejda. Od dvounohého strejdy to bylo moc pěkné. Chudák přitom sám příliš nevěděl a zřejmě svými zmatenými pocity dostal Pluta hned několikrát do potíží. Ale brzy by se mezi námi naučil, jak se správně vodítko drží :-D. O vodítku to totiž je. A nedá se to moc snadno vysvětlit. Vodítko je spojení mezi pejskem a pánem. Nejenom, že psa udrží, ale vede jím všechna energie a pocity na obě strany. Ovšem pejsek je vnímavější, než my lidé, proto hlavně páníček ovlivní chování psa, aniž by to chtěl a tušil. Je třeba mít vhodné vodítko. Dlouhé tak dva metry, pevné, lehké. Držet ho pevně, ale neomotaně a jenom jednou rukou. Omotané vodítko znamená nedůvěru. Druhá ruka na vodítku znamená nedůvěru a nepochopení a bere psovi možnost rozhodovat se a učit. Při setkání dvou pejsků je třeba zastavit v dostatečné vzdálenosti, aby vodítka mohla být klidně natažená, ale psi k sobě nemohli tak blízko, aby se od sebe nedokázali odtrhnout. Prostě zastavte se od pejska tak daleko, aby se ten váš pes ještě aspoň někdy podíval na vás. Aby dokázal od psího kámoše odtrhnout oči. To je přesně okamžik, který je potřeba odměnit. Dejte si na čas a stůjte a odměňujte jakýkoliv pohled na vás nebo prověšení vodítka. Sami vodítko nikdy nezkracujte. Stejně bude pracovat i druhý tým. V tuto chvíli se majitelé mezi sebou domlouvají, zda je pravděpodobné, že se psi budou kamarádit nebo ne. Tedy zda se jedná o pejska, fenku, štěně nebo agresora apod. Když majitelé uznají, že kontakt není žádoucí, odvádějí pejsky NA PAMLSKU. Ne tažením za vodítko. Když však uznáte, že kontak by měl být v pořádku, dejte psům důvěru a pusťte je k sobě (ve vhodnou chvíli, když se na vás podívají) dostatečně blízko, aby se mohli očichávat, obcházet, dotýkat. Mějte situaci pod kontrolou a dbejte, aby se vodítka nezamotala do sebe. Přesto vodítka MUSÍ být povolená. Napnuté vodítko okamžitě vnáší napnutou situaci. Dejte psům dostatek času k seznámení a od sebe je oddělte milým slovem a veeelkou dobrotou. Je potřeba to trénovat. Když totiž vedení vodítka není správné, může opravdu vzniknout i nečekaná situace, jako ta, když Pluto zavrčel na Hattoriho, ačkoliv jsou oba ještě mladí a Pluto dokonce dítě. Hattori to okamžitě chtěl ztrestat. Daleko si pro to tedy nejde :-D. Dokonce se vycuknul překvapenému Markovi z ruky i s vodítkem. A kdo to hasil??? No přece Martin. Jako bych to v minulém článku nepsala :-D. Nejednalo se o nic vážného a všechno včas ustalo. Ale rozhozený Pluto a ještě rozhozenější "strejda" už nedokázali potkat žádného pejska bez zavrčení. Dokonce i Lettynku prcek okomentoval. Když jsem vzala do ruky vodítko já, byl v klidu, když strejda, zavrčel. Protože tihle dva mezi nás přišli výjimečně, nebylo třeba něco učit. Bylo třeba jenom, aby přežili ve zdraví a to se povedlo :-D. Okolo probíhala milá setkání, plná pohody. Skupinka na velké louce: Hattori, Asunka a Bettynka příjemně a vyrovnaně splynula s bulíky Alfem a Aurou. Na cestě se procházela další banda: bulinky Kevinka a Kačenka adoptovaly domů staršího čivaváčka Nickouška a dnes ho představily dalším psím kamarádům. Darince mafiánce a dalšímu dnešnímu nováčkovi, jezevčíkovi Falkovi. Falko byl dnes poprvé. Ale báječně zapadl. Má pěknou, kamarádskou povahu. Jenom Darinka na něj byla moc hrrr, takže ho trochu vyváděla z míry. Ale Darču my známe (že Asterixi :-D). A další, nečekaně dobrá skupina, vyrazila po cestě k Pastevnímu Vrchu. Skupinku vedl jednoznačně silák Nico. Vychovával cestou mladého a velkého Dastíka. Z Nika nám totiž vyrostl vyrovnaný silný psí samec, který rád vede a spravedlivě vychovává dorůstající psí lumpy. Má na ně trpělivost, sílu i lásku. Pořádně je u toho rozptylovaly blondýny Lettynka a Madlenka, hravé a veselé a naprosto nekonfliktní psí krasavice. Taková skupinka bývá dost náročná, proto se měly cestou vytvořit dvě dvojice, ale Nico to vedl tak dobře, že všichni spokojeně zůstali pohromadě a krásně vyvenčili dvounohou nastávající maminku Vendulku :-). Další psíci už byli ve dvojicích. Bondík měl přivítat a seznámit s pravidly uštěkanou Bougie, ale tihle dva by se velmi brzy spojili v jednu loveckou smečku, proto už je nikdy nedám spolu :-D. Bezvadnou hravou dvojici vytvořili Pluto a Lessinka. Lessi se nám před očima mění k dobrému. Složitého Áronka tedy ještě uplně neustála, ale jinak se kamarádila už bez problémů s každým. Po kastrační přestávce přijela Aileenka a vyfásla na procházku Djanga. Ovšem ona je něžná kráska a Django je pořádný lotr. Pro něj bude potřeba vybírat extraodolné psí kámošky, aby zvládly jeho tvrdou hru. Třeba takové krásky, jako je Cherrinka. Ta čekala na Skauta, ale nedočkala se a jak už to v životě bývá, odešla mu tedy s jiným fešákem. Odešla s dogýskem Balůem a vznikla mezi nimi báječná náklonnost. Skaut po špatné domluvě přijel pozdě a zůstal sám. Chvíli cvičil, chvíli nosil míček a nakonec se tedy Cherrinky přece jenom dočkal. Po přestávce, kterou jsme vyplnili setkáváním a přivoláváním, přijela ještě Aidička a DCinka. Škatulata batulata, psi se vystřídali, aby dovršili společné dopoledne her. Měla jsem plán: každému pejskovi pořídit krásnou fotku s jeho páníčkem, ale pro samé hraní se to nějak nepovedlo. A jediný oslovený Bondík se bránil, že už má po procházce rozcuchané chloupky a také prý si příště víc vyparádí páníčka. Takže pejskowe prosím příští týden si nachystejte páníčky, pěkně je učešte a dejte jim nová trička. Když dovolí počasí a pomůže Terezka, bude focení na stránky. papa Omluvou pro pozdní článek budiž, že jsem si včera vyzvedla vnučku Klárku, která je totálně nejsložitějším zvířátkem, které jsem kdy krotila, takže na počítač opravdu nezbývá čas :-D
|
|
